Juraj Herz bezesporu patří mezi naše nejvýznamnější režiséry, kteří se podíleli na tvorbě filmů československé nové vlny. Přitom jeho život hned z kraje poznamenal transport do koncentračního tábora, kam byl spolu s rodiči ke konci války deportován. Přestože všichni z rodiny přežili, režisér se o události vyjadřoval jako o zlomové, což udělalo tečku za jeho dětstvím.
„V Kežmarku bylo jediné kino a mě do něj pouštěli klidně na mládeži nepřístupné filmy. Jako jediného. Před vchodem stál policajt, a když se ho ostatní děti ptaly, jak to, že ho pustí a je ne, on řekl: Herz může, ten už všechno prožil,“ vzpomínal režisér.
Dá se říct, že režisérská kariéra Herze začíná poté, co si zahrál ve filmu Každá koruna dobrá. Režisér filmu si všiml Herzova zápalu a nabídl mu místo asistenta režie, na této pozici působil dva roky. Od té doby se Juraj Herz pohyboval na poli režie, kde debutoval s filmem Sběrné surovosti, inspirovaným povídkou Bohumila Hrabala.
Asi jeho nejznámějším a nejzásadnějším filmem je adaptace Fuksovy novely Spalovač mrtvol, která vzbudila pozornost i v zahraničí, kde byl snímek nominován dokonce na Oscara. Přestože skončil nedlouho po uvedení v trezoru, byl to jeden z filmů, které si režisér udělal po svém.
Od Spalovače následovalo několik období, kdy měl Herz zákaz točit, nebo byl nucen vystříhávat (například erotické) scény, což se táhlo téměř do konce totality, až se režisér rozhodl emigrovat do Německa, kde nakonec příliš dlouho nepobyl.
Kromě tehdy nepřijímané erotiky jsou zásadní pro Herzovu tvorbu hororové prvky a schopnost navozovat pocit napětí inspirované například Hitchcockovými filmy. Tento trend je patrný jak ve Spalovači, tak například v hororové adaptaci slavné pohádky Kráska a zvíře – Panna a netvor (1987). V tomto snímku exceluje Zdena Studenková po boku Vlastimila Harapese, jehož děsivý převlek straší dodnes každé dítě, které mrazivou pohádku byť i jen omylem spatřilo. Protože byly náklady na Pannu a netvora velmi vysoké, na přeskáčku Herz točil zároveň stejně děsivou pohádku Deváté srdce, pro kterou použil stejné kulisy.
Kromě hororových žánrů diváci důvěrně znají film Holky z porcelánu, kde se proslavila Dagmar Veškrnová. Navíc byl tento film odpovědí na zadání natočit snímek z dělnického prostředí, kterým tehdy režisér ukončil jeden ze svých zákazů točit.
Ačkoliv tvorbu Juraje Herze poznamenala doba, přesto filmům dokázal vtisknout poměrně čitelný originální rukopis, za nějž byl nejednou u nás i v zahraničí oceněn a díky němuž si ho budeme pamatovat.
Fotogalerie |
