V úterý vás policie zadržela. Co jste provedl?
„Přijela policie, která mi sdělila, že na základě nařízení státního zástupce jsem zatčený. A to z důvodu, že mařím úřední rozhodnutí. Já jsem jim sdělil, že mě soudní vykonavatel vyzval jenom k tomu, abych odevzdal klíče od vily, kde žije má exmanželka, ale ve firmě mě nechal. Nechtěl po mně ani klíče od firmy ani od branky na pozemek. Takže jsem si myslel, že mohu ve firmě dál působit, protože je na mně závislá.“
Jak takové zatčení probíhalo?
„Odvezli mě na říčanskou služebnu, kde mi sebrali všechny osobní věci. Já jsem oponoval, protože jsem jim nechtěl dát snubní prstýnek. Ale i ten jsem nakonec musel dát. Potom mě upozornili na to, že mám právo zavolat právnímu zástupci a kontaktovat někoho z rodiny. Ale jelikož jsem telefon vypnul a oni se mi do něj potom dobývali, čímž mi ho zablokovali, tak musel mému synovi Honzovi zavolat policista. Ten mi přivezl polobotky, ponožky a brýle na čtení, abych věděl co podepisuju, kdyby k něčemu takovému došlo. Potom jsem zavolal svému právnímu zástupci, kterému policista řekl, aby byl v osm ráno na stanici v Říčanech, kde mělo dojít k mému výslech.“
Rychtář dostal nekompromisně pouta.
Co se dělo potom?
„Jeden z policistů mi sdělil, proč mě zatkli a že mají právo mě zadržet až na 48 hodin. Poté mě odvezli do CPZ (cela předběžného zadržení) do Prahy.“
Jak to v takové cele vypadá?
„Musím se přiznat, že v Praze jsou cely lepší než v Říčanech. Navíc musím říct, že se ke mně policisté chovali velmi korektně a slušně. Já jsem neměl ani v úmyslu si dělat nějaké problémy, takže i já jsem se choval tak, jak se patří. Řídil jsem se jejich pokyny. Cela byla tak čistá, že se tam dalo jíst ze země. Umyvadlo a záchod na fotobuňku. Byly tam dvě postele. U stropu je kamera, která celý prostor monitoruje.“
Takže jste prošel i klasickou vstupní prohlídkou?
„Musel jsem se vysvléct do naha, udělat dřep, vysprchovat se. Oni mi pak prohlédli boty, veškeré prádlo a oblečení, aby se přesvědčili, že tam nemám nic schovaného. Zeptali se mě, jestli chci erární oděvy nebo civilní. Já jsem se rozhodl pro civil. Takže tak jak mě teď vidíte, tak jsem tak od úterka.“
Rychtáře nepřešel smích, ani když ho policisté v poutech odváděli k soudu.
Co se vám tam honilo hlavou?
„Ty myšlenky byly různé. Hlavně jsem si říkal proč. Co jsem udělal. Kolikrát v televizi vidím případy, kdy jsou i vrazi vyšetření na svobodě. A mě, kvůli tomu, že jsem údajně mařil soudní rozhodnutí, dají na 48 hodin do cely a jednají se mnou pomalu jako s vrahem. To mi trošku vadilo. Přišlo mi to absurdní. Říkal jsem si, kde jsem udělal chybu? Co jsem měl udělat nebo neudělat? Takže jsem ležel na molitanovém kavalci a přemýšlel jsem, co jsem vlastně provedl.“
Jak se vám spalo ve vězení?
„Musím se přiznat, že jsem nedokázal usnout. I když byli policisté tak slušní, že mi ztlumili na noc světlo, tak jsem nezamhouřil oka. Bylo to cizí prostředí, neměl jsem podhlavník, nic. Naštěstí mi dali čisté prostěradlo, protože tam občas spí zadržení bezdomovci. Musím říct, že zohlednili mou osobnost a jednali se mnou slušně.“
Co jste dostal k jídlu?
„První noc jsem měl k večeři čaj. Moc jsem tam nejedl. Nemohl jsem. Jinak k večeři byla čočka, kterou jsem odmítl. Druhý den mi dali k snídani chleba s paštikou, kterou jsem vyhodil. Byl jsem na tom psychicky tak špatně, že jsem nemohl jíst.“
Fotogalerie |
Nebál jste se, že byste doopravdy mohl skončit ve vazbě?
„Samozřejmě sem i to hlavou honilo. Člověk nikdy neví, jak to budou posuzovat. Být to jiný člověk, tak by tomu nevěnovali takovou pozornost a nestalo se to. Díky Ivetě jsem se ale stal veřejně známou osobností a i díky tomu, že je moje kauza mediálně sledovaná, jsem se bál, aby se soud nebál negativních článků, že mě nezatkli. Takže jsem trošku počítal i s tím, že poputuju do vazby. Přemýšlel jsem, co bude dál. Nechtěl jsem nechat padnout firmu kvůli nesmyslnému tvrzení své exmanželky, která se rozhodla mě totálně zlikvidovat. A to za každou cenu.“
Můžete popsat, jak to probíhalo u soudu?
„Já jsem znovu zopakoval veškerý průběh od 31. července, kdy mě soudní vykonavatel vykázal z vily. Velice obsáhle jsem se vyjadřoval ke všem okolnostem a snažil jsem se odůvodnit, že jsem se ze svého pohledu nedopustil ničeho protiprávního. Soudkyně se mě zeptala, jestli mě soudní vykonavatel vykázal z firmy, tak jsem jí řekl, že ne. Vykázali mě jenom z vily. Kdybych tam nesměl být, tak by mi řekl, že musím opustit u firmu nebo pozemek. To se ale nestalo. Soud trval hodně dlouho. Paní soudkyně potom přerušila líčení a poslala nás dolů do místnosti, kde jsem čekal na verdikt. Tam to bylo taky dlouhé. Čekali jsme s policisty na telefon, až nás zavolají k vyhlášení rozsudku. A připadal jsem si jako trestanec v americkým filmu, který čeká na telefonát od guvernéra, který potvrdí trest smrti nebo mu dá milost.“
Překvapilo vás rozhodnutí soudkyně?
„Musím říct, že jsem i paní soudkyni řekl, že je velmi velkorysá. Dokonce jsem jí řekl, že kdybych věděl, že se dopouštím něčeho protiprávního, jednal bych jinak.“
Co teď bude s firmou, když nesmíte na pozemek manželky, kde vaše agentura sídlí?
„Firmu povede můj syn Honza a můj synovec, a pokud bude nějaký technický problém s klientem, tak to budu řešit po telefonu. Já nyní musím respektovat rozhodnutí soudu a nesmím vstoupit na pozemek, na kterém sídlí moje firma.“
Josefe, z vás se stal přes noc bezdomovec. Kde dnes budete spát?
„Dohodl jsem se se sestrou, že můžu bydlet u ní a mojí mamky. V tom domě jsem totiž vyrůstal. A pak jsem se domluvil se svým švagrem, že pojedu za ním do Liberce. To je bratr mé exmanželky Dariny Nové. Tam mám dveře otevřené a řekl mi, že tam můžu být jak dlouho chci.“
Při Rychtářovi stojí celá jeho rodina.
Kam vedly vaše první kroky ze soudní síně?
„Neodpustil jsem si to a nechal jsem se odvézt na hřbitov za Ivetkou.“
