Jiřímu Kajínkovi byla udělena milost prezidentem republiky Milošem Zemanem po dvaceti třech letech, které prožíval ve výkonu doživotního trestu odnětí svobody. Právě pro výjimečný trest a velkou řadu nejasností v případu patří Kajínkova kauza k nejtemnějším kapitolám novodobé české justice. Byl totiž odsouzen na základě nedůvěryhodného svědectví, a to není jediná věc, která v celém příběhu nehraje.
Podle mnoha lidí z Kajínkova okolí se po propuštění vydá do rodných Prachovic, kde má dodnes mnoho známých a rodinu, včetně starší sestry Miluše. Na Kajínka prý většina z těch, kteří ho znají, vzpomíná dobře a v jeho návratu problém nevidí. „Rodina Kajínkových byla vždycky spořádaná. Jeho táta byl porybný, staral se o ryby na Kraskově, jeho máma byla krásná ženská,“ říká jeden z jeho vrstevníků.
„Devadesát procent lidí, kdo tady vyrůstal a znal ho, tak vám řekne, že to neudělal,“ nikdo tomu nevěří, řekl další. Jenže naše zkušenost v Prachovicích byla poněkud odlišná. Mnoho lidí, kterých jsme se na Kajínka a jeho možný návrat do rodné vsi ptali, bylo poměrně odmítavých a při zaslechnutí jeho jména dokonce utíkalo.
Reportéři Expresu se vydali k bytovce, kde Jiří Kajínek od malička žil s rodiči. Chtěli se pokusit domluvit s nynějšími obyvateli bytu a nahlédnout do míst spjatých s životem slavného vězně. „Tady nikdo není. Ta paní z bytu vedle je pryč,“ řekla nám interkomem zděšená žena z bytu po Kajínkových. Hlas se jí třásl.
O nic sdílnější nebyli ani lidé hledící z oken protější bytovky nebo mladé matky s kočárky. „Kajínek? Ne, nic nevím,“ řekla nám jedna z nich a dala se na ústup. Stejná situace byla i s další ženou, které jsme se zeptali, zda má z něčeho strach. „Nevím, o čem mluvíte. Neznám,“ a rychle se klidila z dosahu novinářů.
Možná se ve vsi ví něco, o čem se nemluví. Tušení, co se tehdy vlastně odehrálo, kdo mohl stát za podivným Kajínkovým odsouzením. A možná jde jen o strach nevědomých lidí, kteří o případu nevědí nic.
Fotogalerie |
