Zaměřte se na čas 1:01. Ten telefonující a usmívající se sympaťák jakoby Baracku Obamovi z oka vypadl co? Sice měl budoucí americký prezident v té době v roce 93 prokazatelně na práci úplně jiné věci, ale tím víc je úctyhodné, že si na své půlsekundové cameo našel čas a podpořil tak tento zásadní počin v dějinách popmusic.