Lidé dneska poslouchají spoustu bizarních věcí a co je horší, ty sra*y se jim regulérně líbí. Ač to značí nějakou duševní vadu, většinou jsou zdraví a jenom prostě blbí, protože co tak víc říct k člověku, kterému se líbí něco jako Bieber a jeho songy polité lubrikantem natolik, že kdyby Sahara měla anální otvor, bez nejmenších problémů by se tam daly strčit.

Na druhou stranu, blbých lidí je na světě opravdu neuvěřitelně moc, což dává právě takovým jako Bieber příležitost stát se tím, čím se stal, namísto toho, aby kouřil bezdomovce na ÚANu kdesi v Kanadě, za misku sáčkové gulášovky a pohlazení po vlasech. Takhle to aspoň dělá s drsnýma hoperama v drahých autech.

Dnešní diskofilní gay éra s sebou přináší taky spoustu lidí, kteří nemají moc ponětí ani o sobě, ani o tom, co se kolem nich děje. Pak to dopadá jako tenhle případ, který se z té naší východoevropské zemičky rozhodl odcestovat do jůkej a dominovat v mezinárodních vodách diskosvěta.



Bomba, normálně návykovka, nemůžem to dostat z hlavy. Hlavně ta ingliš a trefování se do rytmu, takhle dobře to nedělá ani sám Rytmus. Tady se můžete ještě podívat do pozadí toho, jak se ony vody dobývají. Jak mluvit anglicky jako úplný dement strašně hustej kápo a jak mít mimiku epileptika, i když epilepsii nemáte.



Samozřejmě jenom tupě závidíme a Bek Mátn* jednoho dne světu ukáže naprosto netušené frístajlo, vydělá miliony a my prodáme obě ledviny a nohu k tomu jen proto, abychom si mohli koupit lístek na jeho koncert. Talent se totiž pozná.