Rádi bychom napsali, že je Dominika královna všech vydlabaných kokosů a taky jedna z nejhloupějších améb, co kdy živořila na povrchu téhle planety, ale máme podezření, že všechno tohle dovedně hraje. Nebo jsme si spíš jistí. Takhle inteligentní by totiž nemohla být ani vaginální bradavice Pornelly Koktavé.

Máme tu zkrátka zdařilé hudební dílko, které vám vyplaví z hlavy poslední zbytky mozku, až budete jen fascinovaně sedět, štípat se kleštěmi do šourku a přemýšlet nad tím, co se to v té evoluci vlastně zvrtlo.



Zase musíme uznat, že na majstrštyky typu Můj život .{target:_blank} od Železničáře a nebo Párty a flámy .{target:_blank} to nemá a navíc je to nadsázka, takže nás to asi ani nepohoršuje tak, jak by mělo, ale stejně si myslíme, že by se Dominika měla raději odtřpytit někam do nějakého růžového domečku a už tyhle věci nedělat.

Zaprvé je to dost děsivé, zadruhé se nám z toho dělá rektální vyrážka a zatřetí se obáváme, že až Rytmus zjistí, že ho někdo přetrumfnul v duchaplnosti textu, skočí Daře pod kola jejího rotopedu. Po tom, co umřel David Bowie bychom asi smrt dalšího génia vážně neustáli.