Vsadíme se, že na kluka s řetízkem .{target:_blank} co ho hodil do jiného hrníčku, protože strejda, co vypadá jak Pohlreich, který bude, btw, naživu ještě asi tak dvacet let, ho vyrušil hlukem, jste jen tak nezapomněli. A jestli jste o něm doteď neslyšeli, tak jste pravděpodobně po několika letech opustili sklep, kde vás brutálně znásilňoval sousedův leguán Azor.



Tohle je prostě něco jako česká klasika, která by se měla nechat někde archivovat pro budoucí generace nadještěrů, kteří jednou obsadí tuhle planetu. Pavla prostě všichni milujeme. A Zdeněk Pohlreich to ví, takže se znovu vydal do jeho hnízdiště, aby nám ho po čase ukázal a třeba z něj i dostal nějakou další, verbální perlu.



Ve škole ho ale odchytla agresivní delegace, složená z ředitele a několika hašteřivých slepic, co na škole učí. Ti ho zavlekli do ředitelny na sáhodlouhou přednášku na téma Jsem mediální upír, hovnožrout a bezcitná, zavrženíhodná lidská krysa, která se pokouší parazitovat na retardovaných adolescentech tím, že je nutí vykládat na kameru příhody o hrníčcích, řetízcích, sešitech, schodech, hluku a teoretické dlouholetosti plešatých cucáků, jako jsem například já, Zdeněk Pohlreich, vrchní tyran, nebo co'. Jo, trvalo nám, než jsme to vymysleli a jo, jsme kurva úžasní!



Podstatou ale je, že Pavla už asi znovu neuvidíme a tím pádem se nedozvíme, jak celá kauza pokračovala. Jestli náhodou hrníček nesežral i babičku, co kvůli hluku sešitů na schodech nechtěla prodat strejdu a koupit si za něj dvacet let, protože jí to volali policajti. Nebo něco tak. Cítíme, že tohle mělo vynikající potenciál se vyvíjet. Zdeňku, bojuj!