Někdo si zřejmě řekl, že udělá rozhovor s Martuccim a vznikla tak stejně plodná sbírka zdánlivě na sebe navazujících, nesmyslných vět, jako Ornellin referát na sedm řádků o tom, proč by její potomek měl být specifikován jako člověk.

Dozvěděli jsme se tak, že Iveta je pravá sexuální dračice. Tomu věříme, protože každý, kdo alespoň trochu sleduje fantasy ví, že existují tři druhy draků.



Jedni srší oheň, druzí led a třetí plivou kyselinu. A že se v tomhle případě jedná o kyselinu trávicí s příměsí stoprocentního lihu, to už je nepodstatný detail. Jde o ten pocit.

Takže teď už všichni víme, že Démonico má rád, když na něj při kopulaci někdo zvrací strávený fernet s mlíkem a přiblble u toho žvatlá, jak se může konečně osprchovat, protože má dveře, což nakonec taky bude jediná pravá příčina orgasmu oné nejmenované osoby.

Nebo něco na ten způsob. Nejsme si jistí, jestli na tohle máme dost drog.