O víkendu šokoval svět, když porazil favorizovaného Chimaeva a stal se tak novým šampionem UFC ve střední váze. Američan Sean Strickland, který patří k nejzajímavějším bijcům organizace, má nejen velmi zvláštní styl boje, ale také hodně drsný příběh.
Má pověst vyhlášeného tvrďáka. V kleci na své soupeře často pořvává a chová se jako smyslů zbavený. Když ale Sean Strickland o víkendu porazil na body fenomenálního „Vlka“ Khamzata Chimaeva, tak byl americký ranař pořádně dojatý.
Strickland byl před zápasem silně podceňován. Byl dokonce největším outsiderem celého turnaje. Na Chimaeva a jeho excelentní wrestling se ale Strickland dokonale připravil. V postoji trefoval z ústupu a dokonce v druhém kole dostal „Vlka“ na zem a ubránil mu několik pokusů o takedown.
Strickland, o němž mnozí pochybovali, má sebou velmi kontroverzní minulost. Dvaatřicetiletý ranař žil nějakou dobu na hraně zákona. Býval neonacistou a vyrůstal v rasistickém prostředí.
„Byl jsem tak naštvaný, že jsem si musel projít touhle zvláštní neonacistickou fází, když jsem byl mladší. Dokonce mě vyhodili ze školy za zločiny z nenávisti. Byl jsem tak naštvaný a přišlo mi dobré něco zatraceně nenávidět. Chodil jsem po ulici s nožem nebo kamenem a doufal, že někoho zabiju,“ popsal nedávno Strickland své období temna.
„Můj děda byl takový. A když je člověk ještě dítě, tak to tolik nevnímá a danou osobu uctívá za hrdinu. On mi naplnil hlavu těmahle sra*ama. Byl to skutečný rasista a já jsem ho za to začal nesnášet. Protože, když je člověk rasista, tak se v životě nepohne dopředu. Je ztracený. Být rasistou není žádné privilegium a pro zbytek svého života jsem ho nesnášel. Mně osobně to zničilo život,“ dodal americký bojovník, kterého také hodně ovlivnilo vyrůstání po boku otce alkoholika.
„Své dětství bych nechtěl prožít znovu ani za miliardu dolarů. Do života jsem dostal otce násilníka a alkoholika. Vánoce byly dobré asi tak hodinu, dokud nezačal pít. Pak třeba vytáhl lahev a hodil jí po mně. I proto si dělám srandu z toho, že když se člověk vyhne láhvi, tak to samé dokáže i s úderem,“ vzpomíná s úsměvem Strickland.
