Michala Martínka přihlásili rodiče v pěti letech na hokej. Začínal v pražské Spartě a kabinu sdílel třeba i se současnou hvězdou Miroslavem Formanem. Pak přišel ale přesun do konkurenční Slavie. I zde se Martínek potkal s velkými osobnostmi. Například s Vladimírem Růžičkou mladším či Jakubem Sklenářem.

Nastupoval jako defenzivní obránce, na svých bedrech měl každý zápas velkou zodpovědnost. Nemohl si dovolit udělat žádnou chybu, spoléhal na něj celý tým. V juniorské extralize odehrál celkem 136 zápasů. Vstřelil jeden gól a připsal si osm asistencí.

Martínek ale nehrál jen za celky z Prahy. Zahrál si také za Mladou Boleslav a zkoušel štěstí na Slovensku. Ve Skalici si zahrál s legendárním Žigmundem Pálffym. Pak ale s hokejem skončil. Podle Martínka za to může legendární trenér Vladimír Růžička.

„Když jsem šel ze Sparty do Slavie, byla to pro mě čest, uznával jsem ho, bohužel bych byl radši, kdybych ho nepoznal. Osobní zkušenost mi veškeré mínění o jeho osobě zkazila. V hokeji sice dokázal coby hráč hodně, to bez debat, na to se nedá říct půl slova, ale jeho chování ve Slavii...,“ vzpomínal Martínek v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Vladimír Růžička je trenérem Chomutova.

„Ten sport (hokej) je dneska hodně o různých tlacích, bylo to stejné jako s Palaščákem, já to ale takhle nechtěl. Tak jsem raději hrdě skončil a našel si novou životní cestu. A nelituji, léta v hokeji byla obrovskou zkušeností do života i základem pro fyzičku,“ dodává Martínek, kterého ale na hokeji trochu štvalo (nebo nudilo?), že si nemůže během zápasu jen tak sundat rukavice a někoho zbušit.

„Nedělalo to dobrotu u rozhodčích. Ale když jsem v kleci, nic takového neplatí a já mohu zničit všechny a všechno,“ vypráví bijec.

A má pravdu. Jeho bilance mluví jasně. V profesionální kariéře má zatím osm výher a jednu prohru. Daleko nebyl ani jeho angažmá ve slavné UFC. 

Michal Martínek

V pořadu Dana White’s Tuesday Night Contender Series ale Martínek prohrál na škrcení s Brazilcem Rodrigem Nascimentem Ferreirou, smlouvu nezískal a se smutným výrazem v tváři pelášil zpět do České republiky.

„Bohužel se mi to nepovedlo, ale doufám, že se to brzo povede někomu jinému, ať už z české nebo slovenské scény. Chtěl jsem udělat dobrý zápas. Tak moc jsem ho chtěl sníst, až jsem sežral sám sebe. Psychicky jsem ten zápas absolutně neustál. Už dva tři dny před zápasem, jak jsme přiletěli, jsem to nebyl já. Byl jsem mimo ze stresu. Bylo to pro mě úplně něco nového. Já jsem takhle venku nezápasil v Americe s posunama. Všechno je to jiné. Já jsem to absolutně neustál v hlavě,“ litoval Martínek po prvním prohraném profesionálním zápase v kariéře.

Dlouho ale nesmutnil a brzy si chuť spravil. 

Promotér Oktagonu Ondřej Novotný za ním před časem přišel s tím, že je na světě vyzyvatel a tím byl Viktor Pešta, jeden z nejrespektovanějších českých zápasníků a druhý Čech, který se dostal do UFC.

Viktor Pešta by se rád popral s králem českého MMA Karlosem Vémolou a dokázal, že on je ten nejlepší tuzemský bijec.

I přestože fanoušci i experti favorizovali Peštu, který je zkušenější a zápasil v zahraničních organizacích, tak Martínek byl před zápasem sebevědomý a klidný jako obvykle.

„Jdu bránit hradby Oktagonu,“ prohlásil před zápasem šampion těžké váhy.

A hradby ubránil. Do zápasu vletěl jako uragán a Peštovi svými pumelicemi zlomil čelist.

„Všichni čekali moji prohru, ale já vím, co jsem pro výhru udělal. A Pešta mě trochu podcenil, pak jsem mu v očích viděl respekt, v kleci si už tak jistý nebyl,“ pravil po zápase Martínek, který tak ukázal, že to s UFC myslí nadále vážně.

Michal Martínek

Na závěr si neodpustíme menší zajímavost:

Michal Martínek po ukončení s hokejovou kariérou začal pracovat jako vyhazovač. „Na dveřích“ stále maká.

„Už sice méně, ale občas jo, je to moje srdcovka, jistota,“ přiznal Martínek v pořadu Drive na televizi Óčko.

Michal Martínek

Ne jde ho nemilovat?