Čeští barbeři by v Londýně nevydželi ani pět minut, říká vršovický holič Jay

Jay Adams (31) je zločinec. Vlastně bývalý zločinec, i když sám přiznává, že ďábla v sobě nosí dál a prý to poznáte podle jeho očí. Kdysi prodával drogy, pak ale pytlíčky s bílým práškem vyměnil za nůžky a břitvu. Cestoval, mlátil se v ringu, padal nahoru a dolů a když už byl na hraně života a smrti, odjel do Česka. Našel tady ženu, domov a práci. Dnes vede barber schop v hipsterské části Vršovic a říká: „Český kadeřník by v Londýně nevydržel ani pět minut.” Já to s ním vydržel hodinu a rozhodně musí říci, že to je zajímavý chlápek.

Tak asi začneme s vaší kriminální minulostí...

Se mnou byly problémy už od dětství. Vyhodili mě ze sedmi škol, neměl jsem práci a chytil se špatné party. Prodával jsem drogy, poflakoval se ulicemi, mlátil lidi. Prostě klasický zločinec. Zároveň jsem se bál, co ze mě bude, jestli mě to úplně semele. V té době jsem se už uměl slušně stříhat a chtěl jsem vypadnout daleko z Londýna. Dál do problémů a drog. Tak jsem zakotvil až v severní Anglii. Zašel jsem do místního holičství, a protože jsem se stříhal od jedenácti let sám, požádal jsem o práci. A klaplo to. Vlastně mi to tehdy zachránilo život. Nebýt stříhání byl bych asi už mrtvej, nebo ve vězení.

Co bylo dál?

Můj život připomínal horskou dráhu. Častokrát jsem byl na dně a ztratil všechno. Rval jsem se v ringu v Austrálii, oženil se, založil barber shopy v několika zemích, zažil bodnutí nožem, rozvedl se. Byl jsem v gangu, trpěl úzkostmi, v Melbourne jsem chtěl skočit z mostu. Prachy jsem uměl vydělat i ztratit. Nejsem žádný superhrdina, ale to, co se mi v životě stalo, mě posílilo. Jsem díky tomu duševně silnější.

Jak jste se po tom všem dostal do Prahy?

Před dvěma lety jsem přišel sem k vám, vlastně úplně bez ničeho. Našel jsem zde ženu Kateřinu a nedávno se nám narodil syn Jay junior. A zapustil jsem tady kořeny. Mám v Británii dva syny z prvního manželství. Beru si je sem na prázdniny. Mají moc rádi Prahu a jednou by tady chtěli žít. Reggie dokonce mluví trochu česky a díky tomu se tady cítí jako ryba ve vodě.

Udělal jste vlastní Brexit?

Jo, to je vtipný. Aktuálně je Česko můj domov. Jezdím hodně často pracovně do Londýna i se svým týmem, ale jako král se cítím tady v Praze.

Král králů. Tak jste pojmenoval svoje kadeřnictví. Myslíte si, že jste nejlepší?

Ten název odráží moje pocity, poté co jsem se přestěhoval do Česka a začal tady podnikat. Na české barber scéně se každý cítí jako král, ale nikdo nemá zájem tento obor dál rozvíjet a vzájemně si vyměňovat zkušenosti. Tady se každý stará jen sám o sebe. Chtěl jsem to změnit. Rozhodl jsem, že tady založil království barberů a budu lídrem trhu.

Jay je od pohledu trochu dacan.

Jay je od pohledu trochu dacan.

To by mohl říct každý. Jak toho chcete dosáhnout?

Nejsem namyšlený, prostě chci říct, že každý může být králem ve svém městě, když svou práci dělá nejlíp. Já chci být králem mezi barbery, chci tohle řemeslo posunout dál.

Myslíte, že místní barbeři jsou pozadu třeba před Brity?

Především v Británii je daleko vetší konkurence. Tady je spousta kadeřníku, kteří jsou se stylizují do barberů, ale v Londýně by skončili za pět minut.

Proč?

Protože to neumí!

Proč to neumí? V čem je ten problém?

Tady u vás je spousta majitelů kadeřnictví, kteří nemají ani páru o tom, jak má fungovat barber a co zákazník potřebuje. Otevřou si shop a najmou osmnáctileté kluky s tetováním, ale absolutně bez zkušeností, ale okamžitě si začnou účtovat 700 až 1200 korun. Hlavně neinvestují do svých lidí a dál nerozvíjí svůj byznys, jen shrábnou prachy.

V čem jste jiný vy?

Nechci říct, že všichni to dělají špatně. Já se třeba snažím nebýt chamtivý.

A?

V zásadě se děje to, že zákazník zaplatí kadeřníkovi s tříměsíční praxí stejnou cenu, jako u barbera s dvacetiletou zkušeností. To je přece špatně.

Tomu rozumím. Jak to máte nastavené vy?

Máme jasnou tabulku. Jiná cena je za mastera a junior začíná na pětistovce. Máme různé služby až po královskou lázeň. Víte, já se snažím být pozitivní, motivovat svůj tým, být otevřený novým věcem. Chci tady udávat trend, naučit svoje lidi být nejlepšími barbery v Česku. Proto jsem třeba rozjel vlastní reality TV show Barber Movement. Chceme tím motivovat lidi, podpořit barberskou kulturu.

Je to i o jiné kultuře a tradici? Přece jen barbery shopy tady začaly fungovat před pár lety.

Je to spíš kulturní rozdíl, který poznáte už když vezmete za kliku barber shopu v Londýně. Je tam úplně jiná atmosféra, často je to až na hraně, hodně se mluví a nahlas, jede tam muzika, hip-hop, je to větší divočina.

Kromě stříhání se jeden čas živil jako zápasník v MMA.

Kromě stříhání se jeden čas živil jako zápasník v MMA.

Barber shopy se rády chlubí tím, že se u nich stříhají slavní lidé. Jak je to u vás?

Naši zákazníci jsou zápasníci MMA, herci, muzikanti i politici, ale nebudu je jmenovat. To není důvod, proč to dělám. Chci, aby si mě klient zapamatoval jako dobrýho člověka, který ho trochu vylepšil.

Jste přísný šéf?

Jo, ale taky jsem spravedlivý. Nikdy bych po nich nechtěl něco, co bych neočekával sám od sebe.

Co třeba?

Jsem šéf, ale když je řada na mě, jdu umýt záchod. Dávám tím jasný příklad.

Na vašem Instagramu jsem viděl, že trestáte pozdní příchody do práce kliky. To je příklad čeho?

Jsem za staré školy a vycvičenej ze sportu. Nejsem fanoušek papírových výtek nebo tak něco. Chyby děláme každej, takže místo pokut dávám trestné kliky a pouštím to live na Instagramu.

Jayův pražský tým složených z mladých kadeřníků, kteří vyrostli na sídlišti na hip-hopu.

Jayův pražský tým složených z mladých kadeřníků, kteří vyrostli na sídlišti na hip-hopu.

Je to součást vašeho marketingu?

Jasně. Celkově marketing je barber řemeslo nezbytně nutný. Já jsem se naučil, že ústní pochvala nebo hodnocení na sociálních sítích je víc než dát milion za billboard.

Mají mladí kluci zájem o obor?

Mám pocit, že mladé lidi tady se dost ztotožňují s gangsta kulturou Británie. Fascinujeme, kolik lidí tady hulí trávu, prodává drogy a poflakuje se. Vedle toho najdete kluky, kteří z toho chtějí ven a něco dělat. Třeba se stát špičkovými barbery.

V týmu máte hodně mladé kluky. Jak vám to s nimi jde?

Snažím se jim ukázat vzor a jistý model, aby se v oboru prosadili. Beru je s sebou po Evropě, ukazuji jim, jak fungují barbery jinde. Stejně jako chci, aby se učili od těch nejlepších.

Co mladý kluk u vás získá?

Beru je na své cesty po Evropě. Když ke mně přijde někdo nový, beru ho jako do rodiny, snažím se mu ukázat, jak to funguje v dalších mých kadeřnictví, které mám po celém světe. Za těch dvacet let, co to dělám, mám všude spoustu kontaktů a snažím se je využít pro celý svůj tým.

Vy jste vyrostl ve východní části Londýna v SOHO, což je dnes trochu no-go zóna. Když se tam dnes vracíte, cítíte se tam bezpečně?

(Smích) No já jsem tam byl bandita, místní se báli spíš mě. Takže se tolik nebojím, ale faktem je, že když jsem tam bral svoje kluky, zažili jsme jednou perné chvíle. Patrik, který je se mnou v pražském barberu od začátku, se tam dostal do konfliktu a málem ho bodli. Takže jestli se na to necítíte, jděte raději na London Eye.

Ze zločince kadeřník… Jak vám to zní?

Dobře. Vemte si Franka Abagnala (podvodník, jehož hrál Leonardo DiCaprio ve filmu Chyť mě, jestli to dokážeš, pozn. red.), okradl a podvedl hodně lidí a žil si skvěle, než ho chytli a zavřeli. Vláda si jej pak najala, protože věděl, jak zločinci přemýšlí. Tohle bych taky viděl jako svoji výhodu. Když přijdeš do krámu, vidíš tichého, rodinně založeného týpka, co dělá svůj byznys, ale když se mu pozorně podíváš do očí, tak uvidíš ďábla, co má zamčeného někde uvnitř a byl kdysi v popředí.

Viděl jsem, že jste rozjeli i vlastní produkty. To vyrábíte vy, nebo licencujete?

Je to moje značka. Spojil jsem se s Angry Beards a vyrábím vlastní šampon a olej na vousy. Byl to můj nápad a všechno se vyrábí tady v Praze. Jsem pořád chlap v cizí zemi, ale snažím se pořád o nové věci a to jsem teprve na začátku.

Fotogalerie

Komentáře

Holkometr

Jak to vidí ostatní?
6058
2042