1. Nějací zloději chtěli ukrást pět tisíc let starou jeskynní malbu (!) a samozřejmě ji zničili

Jeskyně Los Escolares ve španělské Santa Eleně (Andalusie) je zapsaná jako historická a kulturní památka na seznamu UNESCO, přesto to některým lidem nebrání pokusit se tuto jeskyni ukrást.

Ano, čtete to správně a my to správně píšeme. Někdo chtěl ukrást jeskyni.

Nevíme, co si ti lidé mysleli, že se jako stane, ale několik neznámých zlodějů si chtělo domů odnést pravěké jeskynní malby, i když nechápeme, kde to pak chtěli třeba prodat nebo co s tím chtěli dělat, jelikož malba vydrží takovou dobu ve stěně proto, že tam je nějaká určitá jeskynní teplota a vlhkost a když tyto dvě věci byť jen o jeden stupeň porušíte, začne se ničit. Nicméně tito blátošlapové se rozhodli celou malbu odsekat, což se jim samozřejmě nepovedlo, takže ji zničili a dodrápali.

Španělská vláda musela požádat celou armádu renovátorů, aby dali ten bordel zase do pořádku.

2. Rus vydrápal svoje jméno na stěnu kolosea, aby měl lepší selfie

Bavíme se teď o koloseu v Římě. Denně jeho chodbami projdou mraky lidí a mezi nimi jsou i tací, kteří neznají rozdíl mezi výrazy cirk versus cirkus nebo nechápou, co znamená výraz „ad bestias“.

Ehm.

Takových ignorantů, kteří nevnímají památky pro jejich souvislosti, ale berou je jako prostředek k vlastnímu zviditelnění, je mnoho, ale Rus opravdu udělal zářez do dějin. V roce 2014 byl jedním z návštěvníků této jedinečné vzpomínky na ohromnou a mocnou civilizaci a asi aby dodal svému výletu na důležitosti, tak do zdi kolosea naškrábal kamenem své obří iniciály. Chytla ho ochranka a dostal pokutu 20 tisíc euro a čtyřletou podmínku.

Bohužel to ale nebyl poslední případ, po něm se o zanechání své stopy na starořímské památce pokusily nějaké dvě blběny z Ameriky, stihl je podobný osud.

Tak snad aby se zase zavedlo „ad bestias“, ne?!

3. Radnice zničila pravěkou dlažbu, protože se po ní lidem blbě chodilo

V Evropě máme spoustu míst, kde nemůžeme vylézt z baráku, aniž bychom nezakopli o věc starou třeba i tisíc let.

V Británii mají podobných věcí dost a některé z nich nejsou klasické památky, ale užitkově slouží dodnes. Například v obci Dunster v hrabství Somerset mají dlažby, které se datují až do Doby železné a bronzové, čili se bavíme o rozmezí času zhruba tří tisícovek let před Kristem, než nastoupila Antika.

Což je sakra hodně dlouhá a hodně vážná historie, protože Doba železná patří ještě do Pravěku.

Ale když pršelo nebo napadl sníh, oblé kameny docela klouzaly a lidi na nich pořád padali, tak se radnice rozhodla, že musí zakročit. 

Dlažbu nechala vytrhat a chodník místo toho osázela dlažebními kostkami. Ono tak nejde ani o to, že radnice zničila velmi starou věc, ale že v plánu bylo, že nová a bezpečnější cesta bude v souladu s celým historickým vzezřením městečka Dunster, které vzniklo právě už v Době železné.

Což se nestalo a malebný Dunster tak má ve svém historickém středu ukázku brutalismu.

4. Pracovníci Egyptského muzea ulomili bradku z posmrtné masky Tutanchamona

Tutanchamon je kromě Ježíše a Michaela Jacksona asi nejvíc nejznámější jméno na světě, přestože sám nic moc nedokázal. Vládl jen asi devět let a zemřel v devatenácti čert ví na co. Nic velkého nevykonal, nic zásadního neprosadil a nic důležitého nevyválčil, byl to prostě jen průměrný vladař, jehož jméno by za jiných okolností navždy zmizelo v písku pouště.

Slavným, vlastně přeslavným se stal poté, co byla v roce 1922 objevena jeho neporušená a nevykradená hrobka, která obsahovala až neskutečné bohatství od šperků až po obří kočáry. Nález hrobky je jednou z nejzásadnějších událostí lidské historie a zlatá posmrtná maska tohoto faraonského potěru je jedním z nejslavnějších artefaktů na světě.

My jsme si tedy vždy mysleli, že sahat na ni se smí jen v ochranném obleku a po předchozích testech na hybnost a třes rukou, ale asi ne. Když v Egyptském muzeu v Káhiře tuhle masku přenášeli nebo bůhví, co s ní vlastně dělali, ulomili její vous.

Normálně by se zase nic tak šíleného nedělo, každá země, která disponuje archeologickými nalezišti, má i špičkové restaurátory, kteří umí používat tehdejší metody výroby, aby znovupřidělaná bradka vypadala, že se nikdy neulomila.

Jenže pracovníci muzea ji přilepili k masce lepidlem a ještě se to snažili zatajit, přičemž si toho samozřejmě okamžitě všiml jiný archeolog. Skandál jak mraky byl na světě a jestli si myslíte, že ulomená bradka z nějaké masky není vůbec nic důležitého, tak tady máte k bradce a lepidlu celou tiskovou konferenci.

5. Absolutní králové všech zlodějů vzduchu - Ekoteroristi, kteří zničili obrazce na planině Nazca

Jestli si někdo zaslouží titul člověka, který ostatním krade akorát tak vzduch k dýchání, je to rovnou skupina idiotů z ekoteroristické organizace Greenpeace.

Nedokážeme si ANI PŘEDSTAVIT tu míru hlupáctví, ignorace a omezenosti, která je vedla k tomu, že vylezli na Nazcu a tam mezi geoglyfy vylepili svůj umaštěný a unavený dopísek o tom, že je čas na změnu.

Věříme, že naši čtenáři jsou chytří a vědí, jaký to představuje problém, ale rádi zopakujeme tu hrůzu, kterou jejich čin představuje.

Nazca je náhorní plošina v jihoamerickém státě Peru, která je tvořena velmi jemným a křehkým sopečným povrchem. Pokud se chcete podívat na geoglyfy, jak se odborně říká těm obrazcům, musíte si buď pronajmout letadlo, nebo si v Limě, což je hlavní město Peru, vyběhat mnoho povolení, abyste směli na Nazcu vkročit. Je to proto, že tam nemůžete jen tak, na Nazcu se smí jen ve speciální obuvi, která nenarušuje povrch a ani obrazce.

Debilové z Greenpeace tam nejenže vylezli v pohorkách, takže zanechali všude stopy, ale svým trapnovzkazem poničili geoglyf kolibříka a zbytky nápisu Greenpeace jsou dokonce vidět dodnes.

Peruánský soud si je všechny po Greenpeace vyžádal, ti je vydali dobrovolně a vedoucí skupiny byli odsouzeni k velkým peněžitým trestům a nápravám škod.