Forenzní umělec ukazuje, co doopravdy umí: Fascinující rekonstrukce tváří z úsvitu lidstva

Určitě si z povinných školních návštěv muzea pamatuje například výstavy Neandrtálců, což byly ve skutečnosti vycpané vyřazené gorily a lepidlem Herkules na nich byly přilepené jakože lidské a strašně chlupaté nosy a obočí. Tak tomu je už konec. Ve světě zažívá díky moderním technologiím rozmach tzv. forenzní umění a je to pecka.

Ale rozhodně si nemyslete, že forenzní umělec je něco jako zneuznaný malíř, který maturoval z dějin umění. Spíš než umělec je to vědec, který namísto se štětcem pracuje s vyhajpovanými CGI technologiemi a rozhodně na to není sám, pod ruce mu kouká archeolog, biolog a všechen možný -log, který má co dělat s historií lidstva.

Tenhle Švéd, který dotahuje forenzní umění k dokonalosti, se jmenuje Oscar Nilsson a je to vlastně archeolog, jenž má umělecké vlohy. Pracuje totiž taky jako sochař a na jeho výsledku je to dost vidět. Přestože používá jako všichni jeho kolegové počítačové 3D modely, detaily obličeje pak dodělává ručně. Samozřejmě to není tak, že by si vymyslel, jak kdo vypadal, ale pravděpodobnost tvaru rtů nebo čelisti je vypočítávána velmi složitými vzorci, jejichž výsledek pak Oscar svým sochařským okem přenese do reality.

A muzea po celém světě mu mohou urvat ruce, což není divu. Naši předci konečně vypadají jako lidé s duší a ne jako  vypelichaná karikatura.

1.Královna z Huarmey

V roce 2012 byla v peruánském městě Huarmey objevena hrobka z říše Inků, která navíc nebyla porušená a vykradená, takže archeologové měli žně. V hrobce bylo pohřbeno 58 žen a vědci se domnívají, že všechny patřily ke šlechtě, protože kolem nich bylo nasázeno nesmírné bohatství. A „královna z Huarmey“ byla nejbohatší, měla kolem sebe vzácné textilie a v inckých dobách byly látky cennější než drahé kovy. Podle stavu těla se předpokládá, že „královna“ po celý život hlavně seděla a vrchní část těla byla zatížena pracným pohybem - tkaním. Královna z Huarmey byla evidentně velice vážená pro svou schopnost dokázat tkaním uživit celou vesnici.

.

.

2.Žena z doby kamenné, která zemřela asi před 5500 lety

Zemřela na těžký porod ve věku dvaceti let a pohřbili ji s mrtvým dítětem v náručí. Našli ji v hrobě v britském Brightonu a jak si můžete všimnout, nemá světlou kůži. Rozborem DNA z hrobů se přišlo na to, že v Brightonu žili předci moderních severoafrických lidí.

.

.

3.Estrid Sigfastdotter

Žena, která žila v 11. století poblíž Stockholmu, má svůj život popsaný na runách, jež byly pohřbeny s ní. Dožila se zhuba 80 let, přestože tehdejší průměrný věk úmrtí byl trapných pětatřicet. Zajímavé je, že Estrid se podle zápisků živila, respektive se zabývala výstavbou mostů a silnic.

.

.

4.Adelasius Ebalchus

Zemřel v 8. století našeho letopočtu zřejmě na infekci a podvýživu, žil v dnešním Švýcarsku. Podle forenzních vědců měl neobvykle (na svou dobu) zdravé zuby.

.

.

5.Viking

Prostě Viking byl nalezen v hrobě ve Švédsku, jeho život se datuje do 11. století. Vědci nashromáždili dost DNA, aby věděli, že měl červené vlasy, modré oči, světlou pleť a v době úmrtí mu bylo 45 let.

.

.

6.Nejspíš voják

Patřil k Sasům a nepovedlo se přesně určit, kdy zemřel, ale Saská éra má rozpětí asi pěti staletí na začátku našeho letopočtu, Římané jim všem prostě říkali Germáni. „Nejspíš voják“ měl mít velké záněty v ústech, díky nimž ztratil téměř všechny horní zuby a i část horní čelisti, vous tento handicap zakrýval. „Nejspíš voják“ zemřel ve věku 45 let a že to byl voják se vědci domnívají proto, že na kostře našli mnoho povrchových ran.

.

.

7.Neandrtálka

Žila v době 45-50 000 let před naším letopočtem a našli ji v roce 1848 během vykopávek na Gibraltaru.

„Evropané sdílejí s Neandrtálci asi 2 - 4 % DNA,“ tvrdí Oscar Nilsson na svém Facebooku k obhajobě své práce, že vypadá až příliš „normálně“, a dodává, že postoj k Neandrtálcům se v poslední době mění. Už se neberou jako divoši, ale jako přímá konkurence moderního člověka.

.

.

8.Birger Jarl

Švédský král (spíše náčelník) panující oblasti Västergötlandu žijící v letech 1248 - 1266.

.

.

9.Germán z Británie

Žil v době železné v Británii před 2 400 lety, ovšem ne moc dlouho, zemřel ve věku zruba třiceti let. Lebka vykazovala zubní vadu mezeru mezi předními zuby. Železnodobový muž má z vlasů typický uzel zvaný švábský.

.

.

10.Římsko-britská míšenka

Není uvedeno, kdy zemřela, ale podle rozboru míchala starořímské a germánské geny, nalezena byla v hrobě na blíže neuvedených britských vykopávkách. Údajně žila těžkým životem s namáhavou prací, ta ji skolila ve věku kolem třiceti let. Zajímavostí bylo, že kolem ní byly nasypány hřebíky, prý se takto mělo zabránit tomu, aby se duch mrtvé vrátil na svět. S největší pravděpodobností to byla nechtěná dcera římského vojáka a barbarky, její společenské postavení bylo tedy katastrofální a podle stavu těla se dá usuzovat, že skončila jako otrokyně.

.

.

11.Muž z doby bronzové

Žil asi před 3 700 lety a zemřel ve věku 25 - 35 let na podvýživu.

.

.

12.„Neoliťan“ a jeho duchovní otec

Muž narozený v Neolitu před 5 500 lety zemřel ve věku 25 - 40 let. Za ním jeho duchovní otec Oscar Nilsson.

.

.

Fotogalerie

Holkometr

Jak to vidí ostatní?
2185
1131