Jde o několikaletý výzkum v oblasti tzv. automatické konzervace a rekonstrukce hlasu, který je spolufinancován a podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu Epsilon a stojí za ním lidé ze Západočeské univerzity v Plzni a odborníci společnosti CertiCon. Výsledkem jejich společného snažení a několikaleté spolupráce je systém pro tzv. „hlasovou konzervaci“, tedy počítačové uchování a přesné napodobení mluvy konkrétní osoby. Včetně intonace a barvy hlasu.

Nic není v životě černobílé. Ale pokud se člověk dostane do situace, že mu diagnostikují zhoubný nádor v oblasti krku, může se to tak zdát. Čas najednou tiká rychleji. Řešením bývá tzv. totální laryngektomie, chirurgický zákrok, při kterém lékaři pacientovi odstraní hrtan včetně hlasivek. Výměnou za záchranu života to znamená definitivní ztrátu hlasu. Ztrátu tohoto druhu komunikace však pacienti snáší velice špatně. Už proto, že dochází k přerušení sociálních vazeb a prakticky jejich vyřazení z běžného života. Od prvních operací totálních laryngektomií uskutečněných už v letech 1866 a 1873 se tak intenzivně hledají mechanismy umožňující novou tvorbu hlasu.

Hlas nemusí znít nahlas

Šeptat je mnohdy účinnější než řvát z plných plic. Ale v obou případech je hlas nedílnou součástí daného okamžiku. A také lidské osobnosti. U řady lidí si na první dobrou nevybavíte, jak vypadají, ale jak mluví. Nebo zpívají. Vzpomeňte na televizní show „Tvoje tvář má známý hlas“ či zahraniční filmy dabované do češtiny. Třeba Františkem Filipovským, když představoval Luise de Funése nebo Martinou Hudečkovou, která ideálně zpodobnila (propůjčila svůj hlas) střelené Bridget Jonesové.

Naštěstí už žijeme v době, kdy lze postiženým lidem navrátit hlas pomocí speciálních pomůcek. Dřív se používal hlavně elektrický generátor mechanických vibrací – tzv. elektrolarynx, který dokáže přenosem vibrací v oblasti hrtanu vytvořit zdrojový hlas. Dnes se používají hlavně tzv. hlasové protézy, kdy se do tracheoezo-fageálního píštěle chirurgicky vkládá speciální jednocestný ventil. Podobný zákrok je ale spojen s mnoha riziky, například zatékáním tekutin a potravou do dýchacích cest. Navíc původní tempo mluvy, výšku ani hloubku řeči jednotlivce už nedokáže napodobit. Věty tak budou znít navždy uměle a hlavně neosobně. Pokud však hlas včas zaznamenáte pomocí projektu Laryngo voice, zůstane zachován – doslova a do písmene – i pro příští generace. Stejně jako byste si uložili svůj genetický profil.

Tento průlomový systém už dnes pomohl navrátit vlastní já řadě lidí. „Představuje novou možnost, jak pomoci osobám, které se kvůli ztrátě hlasu ocitly ve velmi těžké životní situaci. A to tím, že i když přijdou o schopnost mluvit, budou moci nadále komunikovat pomocí počítačové kopie svého hlasu,“ vysvětluje Jindřich Matoušek z Fakulty aplikovaných věd (katedry kybernetiky a výzkumného centra NTIS) Západočeské univerzity v Plzni. Právě tam obdržel v listopadu za projekt Laryngo Voice cenu města přímo z rukou primátora Martina Baxy. Při té příležitosti zaznělo i to, že jde o komplikovaný systém složený z řady modulárních programů – ať už pro záznam, či následnou rekonstrukci hlasu – které na sobě navzájem závisí.

Jak to funguje? Vyslovte třeba dinosauřčata

Příslušnému pacientovi bude už v nemocnici nabídnuta možnost konzervace hlasu poté, co do počítače nahraje větší množství vět, které se mu postupně objeví na obrazovce. Vždy jde o zvlášť připravené výrazy – často krkolomné a složité, pro které se používá speciální algoritmus zohledňující různé fonetické kontexty. Například ze slova dinosauřčata je třeba zaznamenat dvojhlásku au a souhlásky ř a č vedle sebe.

Zatímco profesionální řečník při vytváření svého hlasového modelu mluví 10 až 20 hodin, pacienti s hlasovými poruchami zvládají tak hodinu, někdy i méně. Program Laryngo voice s tím počítá, přesto čím více slov a vět pacient nahraje, tím lepší bude hlasový model dané osobě na míru vytvořený. Vše, co bude chtít po ztrátě hlasu sdělit, pak může napsat do mobilního telefonu či do PC a další speciální program se postará o to, aby věty zazněly, jako by je sám vyslovoval. Což má kromě jiného i obrovský pozitivní vliv na psychiku pacientů i jejich blízkých po podobném zdravotnickém zákroku.

Doposud lidé nahrávali svůj hlas ve specializovaných nahrávacích studiích v Plzni či v Praze. Cílem však je, aby tak mohli učinit doslova odkudkoli, poté co si otevřou příslušnou webovou stránku. Aby byl proces snadný a intuitivní, o to se postarala firma CertiCon a.s. „Naším úkolem bylo zajistit automatizaci nahrávání hlasu z domácího prostředí a vytvoření modulů pro toto rozhraní. Člověk předčítá vybrané příslušné věty, a pokud se záznam přesně nepovede, vyzve ho program k jejich opakování,“ říká Ing. Kamil Matoušek z téže společnosti. Ta se zaměřuje na vývoj a testování celé řady softwarů pro klienty i z oblasti telekomunikací, automobilového či leteckého průmyslu. A samozřejmě tzv. telemedicíny. Na projektu rovněž spolupracují firma SpeechTech, s.r.o., a Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole.

Budoucnost přichází teď

Komunikace mezi pacienty a lékaři se totiž bude uskutečňovat stále více digitální cestou, do ordinace se bude chodit jen ve výjimečných případech. V některých zemích to tak již funguje. U nás to zatím blokuje legislativa, ale změna bude brzy nutná. „Doba nouzového stavu, kdy nešlo řadu míst fyzicky navštívit, nám všem ukázala, že potřebujeme silnější digitální strukturu. Není to ale jen o vymýšlení digi technologií a služeb, ale o snaze poptávku reflektovat a co nejrychleji ji sanovat,“ vysvětluje Vít Šimral, pražský radní pro školství, sport a podporu podnikání. Inteligentní moderní technologie budou zvlášť ve zdravotnictví pomáhat už tím, že dokážou být spolehlivější než lidé. A budou-li vhodně zabezpečené, nenakazí se nikdy žádným virem ani neonemocní.

Vzato z nejširšího – historického a morálního hlediska – už v bibli se píše: na počátku bylo slovo. Slovo od Boha, jež znělo Bůh. Moderní technologie jako například ta pro konzervaci hlasu božské zázraky opravdu připomínají. Pouze byly vymyšlené lidmi, a co je ještě důležitější, lidem jsou též určené.

Fotokredit: CertiCon