Výstava Vojtěch Preissig Grafik - Malíř - Hrdina se koná od 31. července do 28. září 2020 v galerii European Arts, Senovážné náměstí 8, Praha 1.

Vojtěch Preissig se narodil 31. července 1873 ve Světci u Bíliny. Od mládí tíhl k umění a tiskařskému řemeslu, studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole a v roce 1898 ukončil studium zkouškou na profesora kreslení. Na studiích se seznámil se svým kolegou Luďkem Maroldem, který ho doporučil do ateliéru Alfonse Muchy. Roku 1898 se Preissig vydává za Muchou do Paříže a stává se z něj opravdový mistr grafického řemesla. Přelom století se pro Preissiga nesl v duchu osobního růstu jak na poli výtvarném, a to v podobě účasti na výstavách S.V.U. Mánes v Praze, tak v osobním životě. Roku 1901 se oženil s Irenou Vaňousovou, pro kterou již dříve vytvořil svá první ex libris. Během Preissigova pařížského pobytu v roce 1903 vyšel jeho výtvarný doprovod k Broučkům od Jana Karafiáta.

Poté roku 1906 vydal pro New York svou slavnou edici Coloured Etchings, kde sumarizoval svou dosavadní grafickou práci. Součástí souboru je například slavný lept Sedm havranů, který byl z výstavy S.V.U. Mánes zakoupen do sbírky Moderní galerie v Praze, dnešní Národní galerie.

V roce 1910 Preissig odjel do USA, kde se nejdříve usadil v New Yorku a vyučoval na slavné Kolumbijské univerzitě či škole Art Students League of New York. Později se odstěhoval do Bostonu a zabýval se typografií, kterou vyučoval na Wentworth Institut of Technology. Preissig se dále zaměřil na vyučování grafických technik. Umění tisku se mu podařilo pozvednout takřka do geniální podoby.

Za první světové války se Vojtěch Preissig zapojil do tvorby náborových letáků pro americkou vládu. V této době byl také pověřen významnými úkoly v československém odboji, kde se seznámil s Tomášem Garriguem Masarykem, Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem. Stal se důvěrníkem pobočky Československé národní rady v Americe a československého výboru, řídícího střediska pro nábor dobrovolníků do armády.

Po návratu do Československa se ve třicátých letech dvacátého století Vojtěch Preissig stal za podpory továrníka a mecenáše umění Jindřicha Waldese výtvarným poradcem Památníku osvobození. Ve svém spořilovském ateliéru Preissig dál rozvíjí své dílo, tentokrát na poli malby v podobě abstraktních obrazů. Malířské dílo Vojtěcha Preissiga je jednou z nejzajímavějších kapitol českého moderního umění před druhou světovou válkou.

S nástupem nacismu a po zřízení protektorátu na našem území se Vojtěch Preissig zapojil do protinacistického odboje. Spolu s jednou ze svých tří dcer, Inkou, se podílel na vydávání odbojového časopisu V boj. Za svou hrdinnou činnost zaplatil Vojtěch Preissig cenu nejvyšší. On i jeho dcera byli v roce 1940 zatčeni gestapem. Inku Bernáškovou-Preissigovou po dvou letech, 26. srpna 1942, nacisti popravili v Plötzensee u Berlína. Stala se tak první českou ženou popravenou hitlerovským Německem. Vojtěch Preissig v roce 1944 umírá po velkých útrapách v koncentračním táboře Dachau.

Dílo Vojtěcha Preissiga je nesmírně obsáhlé a zasahuje do řady oborů výtvarného umění. Po boku Alfonse Muchy a Maxe Švabinského se jedná o jednoho z našich největších grafiků, jeho malířské dílo je jedním z nejvýznamnějších momentů českého moderního umění. Výstava nabízí nejen pohled na autorovu grafickou a malířskou práci, ale i na jeho experimentování s novými technikami a postupy, které jsou na výstavě zastoupeny v podobě unikátních asambláží. Velkým příspěvkem Vojtěcha Preissiga je mimo jiné i jeho typografická práce, kterou můžeme považovat za jedinečné dílo samo o sobě.

Výstava vznikla ve spolupráci galerie European Arts a rodiny autora. Vystavená díla jsou dále zapůjčena ze soukromých sbírek, z Alšovy jihočeské galerie a Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových.