Jsem vizuální umělec a zabývám se především malbou. Malování je pro mě nástroj, jak prozkoumávat a studovat různé společenské jevy a vůbec celý okolní svět. Nad svými obrazy uvažuji spíše jako o vedlejších produktech této „vědecké“ činnosti.

Co osobně považujete za své království?

Jednoznačně svůj ateliér. Je zařízený velmi úsporně a užitkově, určitý hédonismus si v něm dovoluji pouze na plátně.

Kdy jste ho objevil?

Objevení se podařilo na základě dobrého rodinného kontaktu. Hranice samozřejmě určují jeho obvodové zdi, pokud tedy zůstáváme v objektivní realitě materiálního světa.

Musíte si svoje království nějak hájit proti vetřelcům? Koho považujete v tomto případě za vetřelce?

No vetřelec je tu pro mě v podstatě každý, ovšem z většiny těch vetřelců profituji, takže je obvykle dovnitř sám pustím.

Koho do něj rád pozvete?

Nejradši sám sebe. Fakt. Pro mě je ta představa ateliéru jako cool místa, kde se schází vybraná společnost a pořádá absintové mejdany, naprosto děsivá. Já tam pracuju většinou tak devět hodin denně, a když přijdu další den, potřebuju najít barvy a materiál na stejném místě, a ne aby mi tam někdo dělal ve všem bordel.