Narodil se v roce 1954 v městečku Redange. Jeho otec Joseph, dělník, v druhé světové válce bojoval ve wehrmachtu za třetí říši. I když ho válka fyzicky i psychicky zlomila, nikdy si nestěžoval. A tuto vlastnost po něm zdědil i Jean-Claude Juncker. Jako chlapec bydlel blízko francouzské hranice a dostal se tak do kontaktu s lidmi různých národností. Odtud prý pochází jeho později chybějící národní identita.
Od mládí byl ambiciózní, vystudoval práva, kterým se ale nikdy nevěnoval, a mluví čtyřmi jazyky. Do politiky vstoupil ve svých dvaceti letech, a to do Křesťansko-sociální strany lidové. O deset let později se poprvé dostal do parlamentu jako ministr práce. Po volbách v roce 1989 v nové vládě zastával dokonce dvě ministerská křesla, když k portfeji práce získal i finance. O pět let později už byl premiérem, a to až do roku 2013.
Stejně jako ostatní evropské politické špičky je i on bezdětný. S manželkou žije na předměstí ve skromném domě a kupuje si levné obleky, ve kterých vypadá jako bankovní úředník. Jeho dost podivným koníčkem je hraní pinballu na strojích i online.
Dále má rád koňak, whiskey a víno, což prokázal například v roce 2015, kdy se na summitu v Rize opil tak, že napodoboval nacistický pochod a pozdrav a žoviálně fackoval ostatní politiky. O rok později při rozhovoru popřel, že by měl problémy s alkoholem, nicméně během schůzky vypil čtyři skleničky šampaňského.
Naposledy se o jeho opilství spekulovalo letos v červenci na summitu NATO, kde ho dokonce museli přidržovat, aby se udržel na nohou. Alkohol ale popřel. Prý má chronické bolesti zad, kterými trpí od roku 1989, kdy měl vážnou dopravní nehodu, po níž byl dokonce dva týdny v kómatu.
Jeho kariéru provází i finanční skandály, kdy poskytl miliony z veřejných prostředků grandiózním projektům. Jeden zřejmý příklad se týká zrekonstruovaného mezinárodního lucemburského letiště, které se prodražilo o miliony eur. V neposlední řadě proto, že Junckerova administrativa rozhodla, že potřebuje nový vlakový terminál. Kde je problém? Terminál je naprosto zbytečný, protože ještě nebyl připojen k hlavní železniční síti, a to uplynuly roky od dokončení posledních prací.
Dále můžeme zmínit, že v souvislosti s úniky informací LuxLeaks vyšlo najevo, že v letech 2002–2010, v době, kdy byl Juncker lucemburským premiérem, pomáhalo Lucembursko nadnárodním monopolům platit nižší daně. Tajné dohody mezi Lucemburskem a nadnárodními firmami se týkaly okolo 340 společností. Juncker měl cíleně bránit daňové reformě EU.
Fotogalerie |
