Ano, tenis je brutálně individualistický sport. Každý si jede svoje, jeho kariéra má přednost. Často se jde přes mrtvoly, a to i v ženském tenise.
Ale přece Jana Novotná s Helenou Sukovou vytvořily jeden z nejlepších párů historie, musely být propojeny, jedna duše. Nebylo to tak, možná i proto se rozešly v době, kdy byly nejlepší.
Suková na pohřbu Novotné, která zemřela 19. listopadu na rakovinu, mluvila o své někdejší spoluhráčce i její báječné kariéře.
Jaký byla Jana Novotná člověk?
To si vlastně netroufnu říct. Hráčky znáte z kurtu, znáte je z druhé strany sítě nebo ze stejné, ale mimo to si v tenisu každý chrání své soukromí. Stejně jsme na tom byly my dvě.
Ale přesto se vám dařilo. Proč jste byly nejlepší na světě?
Když s někým hrajete, musíte se kamarádit, aby to fungovalo na kurtu. Musíte se shodnout na tom, co a jak budete hrát, jinak by to nešlo.
Vzpomínáte na nějakou společnou chvíli?
Úplně nevím, už je to docela dávno. Jak říkám, vévodily jsme ženskému tenisu docela dlouhou dobu, souhra byla úžasná.
Co bylo důvodem?
Někdy se to tak sejde. Zaprvé jsme měly obě podobné pojetí hry, hrály jsme útočný tenis. Zadruhé jsme se byly schopné domluvit na taktice proti soupeřkám. Když se to tak povede, je to štěstí i shoda náhod.
Byla pro vás nejdojemnější chvílí kariéry Jany Novotné prohra ve finále Wimbledonu, po níž plakala na rameni vévodkyně z Kentu?
Já jsem byla spíš zaměřené na svoji kariéru. Ale tím, jak se pořád připomíná ten Wimbledon, na němž prohrála se Steffi Grafovou, trošku se zapomíná, že ho za pár let vyhrála. To je přece podstatnější.
Co vaše společné triumfy? Vyhrály jste spolu čtyři grandslamové tituly, včetně dvou ve Wimbledonu.
Vážím si jich všech. Vyhrát grandslam je úžasné. K tomu máme dvě stříbra z olympiády. Chtěly jsme zlato, ale postupem času jsme byly rády i za stříbro.
Byly jste v poslední době v kontaktu?
Viděly jsme se letos ve Wimbledonu, občas jsme si psaly textovky.
Vše o české legendární tenistce Janě Novotné najdete ZDE.
Fotogalerie |
