Celé Česko včera rozhněvala výpověď dvou polských mladých turistů, kteří jako jediní skočili do Vltavy pro bezvládné tělo Jana Třísky. Ten po pádu z Karlova mostu ležel ve vodě dlouhých pět minut, ačkoliv kolem něj proplul parník s českým personálem.
Polští hrdinové se totiž v rozhovoru pro české televizní stanice nechali slyšet, že jim chtěl personál lodi záchranu člověka zakázat.
„Když už jsme viděli, že je to člověk, první reakce byla, že ho chceme zachránit. To jsem řekl paní z obsluhy lodě. Ona to kategoricky zakázala. Říkala, že nemůžeme, protože za to bude pokuta. Šel jsem za kapitánem a taky jsem mu říkal, že tam je člověk a je třeba ho zachránit. A on udělal takové gesto... pokrčil rameny, jako by mu to bylo jedno. Skočil jsem do vody, kolega za mnou, chytili jsme toho pána a táhli jsme ho do naší lodě,“ svěřil se televizi Nova jeden z polských mladíků.
Jelikož z jejich slov nebylo jasné, o jaké pokutě se hovoří, obrátili jsme se na ředitele pražské pobočky Státní plavební správy Hynka Beneše, aby nám prozradil, zda opravdu personálu pražských parníků hrozí pokuta, když pomohou tonoucímu.
„Samozřejmě nikoliv,“ odpověděl Beneš, ale sám nevěděl, o jaké pokutě žena z inkriminované lodi mluvila. „Nevidím v tom žádnou souvislost s plavebními předpisy,“ řekl Beneš s tím, že Státní plavební správa a ani zákon o vnitrozemské plavbě neřeší ani nedodržení časového plánu doplutí lodě.
Vzhledem k tomu, že očividně došlo k nelidskému chování, kdy kapitán minimálně jedné projíždějící lodi neposkytl tonoucímu pomoc a pokračoval dále v plavbě, zeptali jsme se Beneše, zda mu úřad může odebrat jeho kapitánský průkaz.
To ale prý nehrozí, i kdyby se nakonec ukázalo, že k trestnému činu neposkytnutí pomoci došlo.
„Státní plavební správa může zadržet průkaz způsobilosti vůdce plavidla pouze v zákonem stanovených případech, což nesouvisí s případným porušením § 150 trestního zákona o neposkytnutí pomoci,“ sdělil nám Beneš.
Postih nehrozí ani provozovatelům lodí. Podle Beneše totiž v tomto případě neexistuje žádná souvislost s plavebními předpisy, ačkoliv se personál lodi obával pokuty. Tu by dostali nejspíš od provozovatelů parníku, kteří si z Vltavy a pražských památek udělali dobře výdělečný byznys a právě za nedodržení časového plánu by mohl hrozit personálu lodi finanční trest.
Dá se z toho tak možná tak vyvodit i závěr, že pro provozovatele lodí a jejich zaměstnance je výdělek přednější než lidský život, a to vše pod poklidným dohledem Státní plavební správy.
„Předpisy upravující plavbu na vnitrozemských vodních cestách, podle kterých postupuje Státní plavební správa, neřeší otázku poskytování pomoci tonoucím se osobám. Tyto předpisy upravují pouze vztah plavidel včetně případné pomoci plavidlu postiženému plavební nehodou,“ napsal redakci Expres ředitel plavebního úřadu v Praze Beneš.
Tím tak potvrdil, že kapitáni pražských lodí nemusí zachraňovat tonoucího, pokud nespadl z jejich lodi. V takovém případě se totiž nejedná o plavební nehodu.
Fotogalerie |
