Zuby Jaromíru Jágrovi vyrazili, když válel za Washington Capitals, New York Rangers či Avantgard Omsk. Na operaci s nimi byl v Americe i Rusku. Je to pro něj obnošená vesta, takže když se mu při posledním duelu jeho Floridy Panthers v NHL stala další dentální nepříjemnost, byl nad věcí.
Někdejší spoluhráč z Dallasu Alex Chiasson, nyní v barvách Ottawy, vyrazil proslulému číslu 68 čtyři přední zuby, on padl zkrvavený k zemi. Ale že by odstoupil z utkání? Ani náhodou, naopak jednou asistencí pomohl týmu k dalšímu triumfu, už pátému v sérii.
Po duelu pak vtipkoval, jak je jeho zvykem. „Aspoň o Vánocích nepřiberu,“ pustil se do šprýmování v příspěvku na Twitteru, kde požádal Santu, aby mu nadělil nové zuby. Podobné to bylo také v roce 2007, kdy při střetnutí s Tampou Bay přišel o dva řezáky. „Zítra je Halloween, tak si aspoň nemusím kupovat masku,“ smál se. Pravda, byl to stejně jako tentokrát hodně děravý úsměv.
Zuby jsou klasický hokejový terč, bylo by nemyslitelné, aby hráč, který nějakých pětadvacet let kariéry dělá z obránců diváky, měl své vlastní. Jágrovy nejhorší patálie byly jiného rázu. Jednalo se o problémy s třísly, která ho trápily celá léta.
Jenže ani to nebylo nejprohranější zranění jeho neuvěřitelné kariéry. To se událo v roce 2005 na mistrovství světa ve Vídni, kde se sjela největší světová esa. V zámořské NHL se totiž stávkovalo, a tak byla na šampionát stejná konkurence jako na olympiádě.
V téhle vřavě (a očekávání) přijel nějaký neznámý Němec Stefan Schauer a české modle zlomil hokejkou malíček. Lékaři mu prst srovnali a vyrobili na něj speciální dlahu. Jágr se vrátil do boje. „Běžně se podobné úrazy operují a je to tak na šestinedělní přestávku,“ řekl lékař národního mužstva Jan Vanáč.
Z nejmenšího prstu se stal národní symbol, vždyť patřil tomu největšímu Čechovi. Fanoušci si zavazovali malíčky, Jágr byl zase hrdinou. Tým totiž dovedl se zlomeným prstem k titulu mistra světa.