Je symbolem, ďáblem, mužem, který udělal z fotbalu mrzký obchod. Zaplatím, moje mužstvo vyhraje. To byla jeho filozofie, když působil na Žižkově. Naproti tomu se mu většina těch, kteří vědí, klaní: Ivan Horník je machr, znalec fotbalu.
A teď si vyberte.
Ivan Horník se vrací do velkého fotbalu, bude působit v Jablonci.
Horník se zjevil před mnoha lety, na začátku devadesátých let udělal z Brandýsu nad Labem mančaft, který byl pomalu na postup do první ligy. Byl to zázrak. Horník sehnal hráče, dal mužstvo dohromady a teď jde o to, zda i podplácel rozhodčí. Odpověď neexistuje, ta doba je promlčená. Jenže indicie pozdější logicky napovídají.
Z Brandýsa se Horník přesunul na Žižkov, na svoji osudovou štaci. Tady zažil největší chvíle, vyhrál domácí pohár, v Evropě se poměřil s velikánskou Chelsea. Ano, působil také ve Spartě, s níž vyhrál třikrát titul, jenže tam se to na konci devadesátých let bralo jako samozřejmost.
Samozřejmé bylo také to, že Horník uplácel rozhodčí. Důkaz neexistuje, ale je to jasné. Proč by nejistil výsledky Sparty, přebohatého klubu, když později utrácel peníze ve Viktorii, jež měla hluboko do kapsy?
Úspěchy nepomohly, Horník byl ze Spart vyhozen. Přitom na Letnou zrovna mířil z Jablonce Miroslav Pelta. „Oni dva společně by byli neporazitelní,“ glosoval Jaroslav Starka, majitel Příbrami a další ze staré party, která zažil to nejhorší, čím fotbal prošel. Jsou to mrazivá slova, jasně vypovídají. „S korupční aférou to bylo nejhorší, co jsem ve fotbale zažil,“ přiznal později i sám Horník.
Přesto povstal, vrátil se na Žižkov a nasměroval ho do boje o titul. V roce 2002 od něj byl pár minut, to by byla prvotřídní senzace. Místo Viktorie se radoval Liberec. Pak už přišly bídné časy a o dva roky později dokonce sestup. Horník se poté, když za pár měsíců vypukla korupční aféra, hájil ve stylu: „Kdybych podplácel, nespadli bychom do druhé ligy.“
Sešli se v Jablonci: Ivan Horník a Miroslav Pelta.
Poté už přišla obvinění, soudy, desetiletý stop ve fotbale, 900 tisíc pokuta. Horník se přesunul do ilegality. Z fotbalu však nezmizel ani v době, kdy mu běžel trest. Ten mu byl mimochodem nakonec zkrácen na polovinu.
Jenže je jasné, že pomáhal Příbrami či Jablonci shánět hráče, byť nebyl vidět. Zaprvé musel z něčeho žít a zadruhé Starka s Peltou, majitelé klubů, potřebovali rady. Navíc bylo nutné zaměstnat Ivánka, jak ho překřtil v nesmrtelné divadelní hře Petr Čtvrtníček. Bylo to odpustek za mlčení. Horník sice na začátku aféry sliboval, že za pár let promluví, ale nikdy to neudělal.
Dnes už je jasné proč. Čekal na velkou štaci – a tou Jablonec je.
