Nebyl první volbou, to v žádném případě. Ideálním koučem pro národní mužstvo byl jeden z dvojice Martin Straka, Libor Zábranský.
Jako prvního oslovil svaz Straku, zlatého hrdinu z Nagana a majitele hokejové Plzně. Jeho vytíženost v klubu však rozhodla, Straka nakonec nabídku odmítl. A stejně se zachoval Zábranský, rovněž bývalý reprezentant, který pro změnu vlastní brněnskou Kometu.
Miloš Říha neměl od podzimu minulého roku angažmá.
Ani v tu chvíli ale nebyl na řadě Miloš Říha. Jenže liberecký Filip Pešán si řekl příliš velké peníze, a tak se dostalo na bouřliváka, který si velké trenérské jméno udělal především v Pardubicích a ruské KHL.
Pro Říhu mluvil fakt, že je bez angažmá a trenér národního mužstva, to by měl být full time job.
„Říká se, že mi to pomohlo, ale neviděl bych to tak,“ pronesl na tiskové konferenci po svém jmenování. V tom neměl pravdu, pomohlo mu to rozhodně. Ale jeho další věta už má oporu v minulosti: „Nechci se chválit, ale práce za mnou byla a každý to musí uznat.“
Je to tak, především v Rusku dokázal, že je (byl) velkým odborníkem. V lize, která je charakteristická především tím, že v ní trenéři neví dne ani hodiny, se dokázal udržet dvanáct let. A vedl velké kluby: Petrohrad, Omsk, Spartak Moskva.
Miloš Říha skončil ve Slovanu Bratislava v říjnu minulého roku.
Před takovým pěti sedmi lety bylo s podivem, že ho obloukem minuly námluvy s českou reprezentací. Tehdy by byl naprosto rozumným kandidátem, koučem velkého jména.
„Sám už jsem nečekal, že se dočkám dne, kdy tady budu sedět jako trenér národního mužstva,“ přiznal nyní po inauguraci.
Tehdy fungovaly jeho metody: Říha je velký motivátor, bouřlivák, dá se říct, že cholerik. Hráče dokáže držet v napětí, proto pod ním šlapou.
„Nyní je to pro mě první fáze a taková škola, ve které se budu muset spoustu věcí učit, ale takovým způsobem by to mělo jít,“ připustil, že by rád šel i dál svou vyšlapanou cestou.
Jenže tyto způsoby mu zlomily vaz při posledním angažmá. Tři roky vedl v KHL Slovan Bratislava. Na začátku pozvedl klub, který měl velké finanční problémy, postupem času však jeho tvrdost přestala fungovat.
Když vloni v říjnu skončil, hráči si oddechli, proti Říhovi byli v tu chvíli dokonce i fanoušci Slovanu.
Budu se chovat jinak, sliboval Miloš Říha po nástupu k reprezentaci.
V národním mužstvu by až určitá neurvalost byla na škodu. „Budu se chovat jinak, než jsem se choval. Když to přeženu, není to těžké, když se začíná a tvoří tým,“ slíbil Říha. „Myslím, že jsem s tím začal. Klub a reprezentace je něco jiného,” tvrdil.
Uvidí se, zda se mu to podaří. Nyní je trenérem za svým zenitem, na špici byl před pár lety. To není pro reprezentaci dobré znamení.
Fotogalerie |
