Vondráčková o hudební scéně: V soutěžích talentů je vše, jen ne zpěv. Farna a Langerová nestačí

S hvězdnou kariérou začínala ještě před maturitou. Zahrála si ve známé pohádce Šíleně smutná princezna, vystupovala po boku Waldemara Matušky nebo Karla Gotta a nyní koncertuje hlavně za českými hranicemi.

V dnešní době se ale takový úspěch málokomu poštěstí. Mladí lidé nemají odvahu, ambice a především finanční prostředky. Ty jsou vlastně klíčovým bodem pro to, stát se hvězdou a rozjet slibnou kariéru zpěváka.

Nejen o této problematice jsme si ale s Helenou Vondráčkovou povídali. Kromě toho, že si užívala léta, také hodně pracovala na své nové tvorbě. Ta bude zcela jiná, než doposud. Vrhla se totiž do šansonu!

V čem bude Vaše nové album jiné, než ta ostatní?

Bude ve stylu moderního šansonu. Chci, aby stálo na kvalitních textech a bylo klidnější a hudebně náročnější. Spolupracuji na něm s Janem Dvořákem, uměleckým producentem tohoto alba, který skládal písničky pro Petra Muka. A protože se mi líbí jeho práce, myslím, že to dopadne všechno dobře. Oslovila jsem Ondřeje Brzobohatého, Matěje Benka, Jana Kareze a hudebním producentem bude Armín Essenberger. Ale nerada bych předbíhala, uvidíme, jak se to bude všechno vyvíjet.

Kromě nového alba ale připravujete i to vinylové, pokud se nemýlím.

Je to tak, 15. září bude na trhu vinylové album Vodopád, které jsem natočila před šestnácti lety a kde jsou hity jako je Dlouhá noc, To tehdy padal déšť nebo právě Vodopád. Jde tedy o mé zlomové album s mým vlastnoručním podpisem.

Mluvilo se o něm jako o Vašem velkém comebacku, že ano?

Ano, psalo se, že Helena učinila velký comeback. Já jsem se tomu bránila, protože jsem z hudební scény nikdy neodešla. Ale je pravdou, že jsem tímto albem oslovila spoustu mladého publika a lidí, spektrum posluchačů se mi rozšířilo.

Začátek podzimu pro Vás tedy bude velmi pracovní!

Ještě jsem stihla dovolenou na Kanárských ostrovech, kam jezdíme s mými přáteli každý rok. Hotel, kde jsme bydleli, se nachází v nádherném golfovém areálu ve městě Tauro.

Proč jezdíte stále na stejné místo?

Rádi tam navštěvujeme ozdravnou proceduru v bazénu s teplou mořskou vodou a spoustou různých trysek, které nám masírují postupně celé tělo. Krom toho tam ještě denně hrajeme tenis. Jde tedy o sportovně relaxační dovolenou včetně báječného jídla a dobrého vínka. Po návratu mě ale opět čeká plno vystoupení a práce. Od září opět vystupuji v roli Donny v muzikálu Mamma Mia. Dostala jsem též nabídku od Mariky Gombitové, abych se zúčastnila jejího narozeninového koncertu, a slovenská televize chystá odvysílat velký koncert týkající se těch nejslavnějších a nejúspěšnějších písní festivalu Bratislavská lyra. Budu tam krom Malovaného džbánku zpívat také duet To se nikdo nedoví, ty můj kvítku medový, a to s Miroslavem Dvorským.

Z Vašich slov mi přijde, že už v srpnu máte nalinkovaný zbytek roku!

Ono to tak v podstatě je. Čekají mě různá vystoupení nejen po Čechách, ale i v Německu a Polsku, máme opět naplánovaný vánoční koncert, který jsme chtěli vynechat, ale fanoušci si ho vyžádali. Tedy 18. prosince se tak mohou přijít opět podívat do Lucerny a mým hostem bude tentokrát Ewa Farna. Příští rok proběhne ve znamení mého životního jubilea.

Proběhnou tedy narozeninové koncerty?

To datum mně není vůbec sympatické, ale bude se jednat o velký koncert v Praze v O2 areně a dále v Brně, Bratislavě a Košicích. Supraphon plánuje k této události vydat soubor pěti CD mých nejslavnějších písniček.

V poslední době jste si hodně oblíbila i muzikály. Jak zní podmínky, které musí muzikál splňovat, abyste roli přijala?

Nejdůležitější je, aby mě muzikál oslovil hudebně i textově a ta role by měla být též adekvátní mému věku. Asi by bylo nerozumné hrnout se do něčeho, co by tyto požadavky nesplňovalo. Ideální by bylo, kdybych mohla využít i svých tanečních a stepovacích možností.

Helena v muzikálu Mamma Mia! přímo září!

Za jak dlouho se takový text k muzikálu naučíte?

To víte, že to není taková rychlost, jako tomu bylo dříve, ale díky tomu, že celý život člověk bystří kůru mozkovou a učí se novým věcem, není to nijak katastrofální. Dokonce musím říct, že jsem sama sebe minulý rok obdivovala, když jsem přijala dva muzikály. Nejdříve jsem dostala nabídku na Mamma Mia!, ta ale nesplňovala mé podmínky. Hned přišla další nabídka na muzikál Romeo a Julie. A protože se mi scénář i hudba líbila, podepsala jsem smlouvu. Jenže v té době se opět ozvali z muzikálu Mamma Mia! už s podmínkami, které jsem byl ochotna akceptovat. Takže najednou tady byly muzikály dva. A vzhledem k tomu, že Mamma Mia! byla už v běhu celý rok, musela jsem všechno dohonit a neučit se poměrně těžkou roli sama. A to bylo, musím přiznat, opravdu náročné.

Kdo vám s přípravou pomáhal? Jde přeci jen o rozsáhlou hlavní roli.

Nejprve jsem se všechny dialogy naučila sama. Pomocí magnetofonu jsem si namluvila kompletně všechny ostatní herce. Bylo to tedy o to náročnější. Učila jsem se v autě, doma a pomalu i ve spaní. Zvládla jsem to potom jenom na dvě zkoušky s ansámblem. Musím říct, že mi všichni vyšli vstříc a nabídli mi své služby. Ohlasy pak byly nakonec výborné a já jsem byla spokojená.

Na druhou stranu muzikál Romeo a Julie si své slávy dlouho neužil.

Bohužel tam došlo k velice smutnému momentu, kdy se producenti a realizační tým nedokázali domluvit, a proto nebyl schopný provozu mimo pár představení, které jsme odehráli. Je to velká škoda, protože ten muzikál byl krásný. Bylo mi líto ohromného úsilí a práce jak režiséra, tak i mladých lidí, tanečníků, herců a zpěváků. Všichni se na tom tolik nadřeli. Navíc jsme zkoušeli v těch největších parnech a obětovali tomu celé léto.

Bylo Vám to vykompenzováno finančně?

Právě i v tomto ohledu byl velký problém. Organizační tým měl finanční problémy, což se samozřejmě odrazilo na všech účinkujících. Já odehrála pouze několik málo představení. Z mého pohledu šlo tedy o zahozený čas.

Finance tedy s Vámi už vyřešili?

Ano.

Helena v muzikálu Romeo a Julie hrála chůvu.

Role chůvy právě v tomto muzikálu Vám velmi sedla. Dokážete říct, koho byste v budoucnu chtěla ještě ztvárnit?

Je jeden krásný muzikál, který by se mohl zrealizovat. Byl tu v minulosti takový náznak, že by se uskutečnil, ale nakonec z toho sešlo. Jde o Sunset boulevard. A tam je role, která by byla přesně pro mě.

Pokud bych se měla vrátit k hudbě - sledujete aktuální hudební scénu?

Nemám bohužel tolik času vše sledovat, ale ráda si poslechnu tvorbu svých kolegů. Občas se podívám na hudební pořady, kterých je bohužel žalostně málo, a nebo se s mladšími kolegy setkávám na větších akcích. Ale zajímá mě, kam se vlastně hudba ubírá.

A znáte nové zpěváky?

Samozřejmě, například nedávno jsem vystupovala s obnoveným souborem skupiny Katapult se synem Jiřího Šindeláře a byla jsem velmi mile překvapena. Mají skvělý repertoár, byli plní energie a výborně pracovali s publikem. A co se ženské oblasti týká, od začátku sleduji Ewu Farnou, která má obrovský potenciál, krásný hlas, je vybavená nejen technicky, ale i žensky. Navíc zvládá nejen domácí scénu, ale i zahraniční, což u ostatních postrádám.

Proč?

Myslela jsem si, že když se otevřeme světu, všichni vylétnou jako holubi a budou zkoušet štěstí jinde. Moc se to ale neděje a když ano, ani se o tom neví.

Čím to je?

Myslím, že je to obrovskou zahraniční konkurencí. Není tedy vůbec jednoduché se prosadit. Jak navíc můj velmi moudrý producent pronesl, všechno je to o kontaktech. A jakmile je člověk nemá, není pro něj šance.

Dokážete si představit, že byste svou kariéru začínala právě v této době?

To je těžká otázka. Každá doba má něco. Dřív to také nebylo nijak snadné. Chce to mít talent, vůli, píli a především dobrý tým lidí, který člověka nastartuje a nasměruje.

Nebojíte se, že hudební scéna v České republice začne upadat?

Nemyslím si, že by česká hudba měla upadat do zapomnění. Je tu stále spousta talentovaných lidí, co se snaží. Ať jsou to zpěváci nebo kapely. Jen je škoda, že vymizely z televize zábavné hudební pořady, které by je ještě více zviditelnily.

Je pravda, že dřív tu byla celá řada hodnotných hudebních pořadů, kde ty šance byly.

Jistě. Nás to dokonce stále nutilo něco vymýšlet, být o krok dopředu než ostatní. Když si vzpomenu s jakým předstihem jsme dělali silvestrovské nebo vánoční pořady... Teď ale bohužel nic takového není. Jen samé soutěže, kde se odehrává všechno, jen ne zpěv.

A co třeba SuperStar?

SuperStar je pořad, který dá talentovaným mladým lidem šanci se prezentovat. Otázkou je, zda se po jejich eventuálním úspěchu najde někdo, kdo se o ně dále postará.

Nemají za sebou oporu.

Přesně, tam to velmi absentuje.

Pokud tedy chci v dnešní době prorazit, musím mít za sebou kvalitní tým lidí, peníze a kontakty?

Bezpochyby. Ale je také třeba mít opravdový talent jako má například Aneta Langerová. Byla odpočátku soutěže zajímavá jak projevem tak barvou hlasu, a tak se stala hvězdou, která se na scéně stále drží a sklízí úspěch. Pracuje na sobě, má plno koncertů.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii