Až teď Helena Houdová přiznala, že porod prvorozeného syna ji mohl stát život.
„Když se narodil Darienek, cítila jsem absolutní bezmoc. Po nechtěné episiotomii jsem krvácela, omdlela a musela na operaci. Strach, že zemřu a že o něj – mého syna – přijdu, se stal všudypřítomným. A ukazoval se jako bezmoc. Vztek. Zoufalství. Křik na své děti,“ popisuje alternativní kráska, jak podstoupila nechtěný nástřih a kvůli následným komplikacím také operaci.
„Když se tahle bezmoc převlečená za vztek ukázala v minulém týdnu jako hněv na Dariena, cítila jsem ji všude. A tak jsem křičela, bila do polštářů, plakala slzy bolesti a dovolila si to cítit vše. Bála jsem se, že mě to zabije. Že je to příliš. Že to sama nezvládnu. Že ho ztratím,“ popisuje Houdová, jak se jí vybavoval strašný zážitek.
Díky tomu, že dala průchod svým emocím, se Helena Houdová s hororovým zážitkem snad jednou provždy vypořádala.
Věří, že emoce jsou našimi důležitými pomocníky a měli bychom je následovat, dát jim průchod. U zvlášť náročných traumat je ale někdy těžké emoce prožít, protože logicky tělo se k bolesti, kterou cítilo, už nechce vracet.
Helena Houdová všechnu bolest a strach o svůj i synův život nedávno vykřičela do polštáře, tak minimálně tuhle kapitolu má snad uzavřenou.
Ačkoliv Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje nástřih provádět asi u deseti procent žen, v Česku se provádí zhruba polovině rodiček, v dřívějších letech to bylo až osmdesát procent případů.
Přitom se dlouhodobě ví, že zákrok ženám může způsobovat trvalé psychické následky, případně může vážně ohrozit jejich budoucí sexuální život.
Fotogalerie |
