„Rodiče s námi jezdili na prázdniny do Beskyd, kde jsme si pronajímali pokojíček bez elektřiny v chaloupce ve stráni. Část střechy se proto dotýkala země a nahoru vedl dlouhatánský žebřík. Vždycky jsme si na něj vylezly a zpívaly spolu lidovky. Moc ráda na to vzpomínám,“ prozradila starší sestra zpěvačky v knize Naprosto nezbytná Hana Zagorová.
„Možná tam v našich hlavách probleskla nějaká taková myšlenka. Hanka byla cílevědomá a vždycky věděla, co chce. Navíc neměla moc trému,“ doplnila s tím, že díky pohybovému nadání chtěla vždycky k cirkusu.
Když odešla z rodné do Ostravy objevovat velký svět, Evelyn, jíž Zagorová, podobně jako celá rodina, říkala Evelíno, to oplakala.
„Strašně se mi stýskalo. Viděla jsem ale, jaký má úspěch, takže jsem jí to přála. Těšilo mě to,“ svěřila se.
Radost z toho měla i ve chvílích, kdy se profláklo, že je sestrou slavné a úspěšné zpěvačky, kterou si zamilovalo celé Československo.
Na smuteční hostině nechyběla ani sestra Hany Zagorové Evelyn Bečvaříková.
„Nikdy jsem o Hance v práci nemluvila, ale samozřejmě se to dozvěděli. Abych byla upřímná, nebylo to dobré, převládala spíše závist. Třeba když se rozdávaly prémie, mně bylo řečeno, že je nepotřebuji, když mám za sestru Hanu Zagorovou,“ pousmála se Bečvaříková, která v knize Naprosto nezbytná H. Z. zmínila i nelehké období, kdy u její sestry propuklo onemocnění krvetvorby, s nímž bojovala celý život.
„Tenkrát jsem chodila na Vysokou pedagogickou školu v Ostravě a Hanka byla v sanatoriu v Opavě. Jezdili jsme za ní každý víkend. Nudila se tam, tak se naučila háčkovat. Uháčkovala mi tam šaty, moc pěkné, které jsem pak dlouho nosila. Jinak to nebylo veselé období, samozřejmě jsme se o Hanku báli. Sama Hanka si ale ani na nic nestěžovala, byla taková trpitelka,“ nechala se slyšet.
Fotogalerie |
