Generál Šedivý pro Expres: Válka v Evropě přijde z Bosny a Kosova

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý poskytl Expresu rozhovor, v němž se zabývá válkou v Sýrií a problémy se současnou migrační krizí | foto: army.czReuters

Někdejší náčelník Generálního štábu Armády ČR a v současné době jeden z největších odborníků na bezpečnostní a vojenské otázky, generál Jiří Šedivý, komentuje současnou situaci na Blízkém východě a v severní Africe. Kdy podle něj dojde k porážce Islámského státu? Jaká jsou největší bezpečnostní rizika? A u kterých států hrozí, že se stanou dalšími baštami radikálního islámu? Hrozí válka v Evropě? Nejen to se dočtete ve velkém rozhovoru pro Expres.

Fotogalerie

Myslíte si, že v dohledné době dojde k porážce Islámského státu?

Je sice hezké, že se hovoří o tom, jak porazit Islámský stát, ale to už se dávno mohlo udělat. Islámský stát se dříve nebo později padne. Nebezpečí je v tom, že IS je velice sofistikovanou organizací vystupující jako státní útvar na rozdíl třeba od Al Káidy. Musí se nějak zajistit, aby se po porážce pouze netransformovala do organizace podobného typu.

Válka v Sýrii

Říkáte, že IS měl být dávno poražen. Proč tak dlouho trvá a kde je podle vás chyba?

Tak především měla být uzavřena oblast celého konfliktu. Protože co se stane po porážce IS? Všichni ti zbylí vojáci se někam rozutečou a ztratíme nad situací kontrolu. Je to obrovská výzva pro všechny, kteří proti ISIS bojují a pro Evropu zejména.

Máme to chápat tak, že pokud se po porážce IS neuzavře hranice, hrozí mnohem větší migrační krize?

Samozřejmě. I proto říkám, že uprchlická krize není jen krizí humanitární, ale především bezpečnostní. Pokud útočíme na Islámský stát, tak ti lidé se prostě logicky začnou programově přesouvat někam jinam. Zatím tam jsou mezi těmi chudáky prchajícími před válkou i tací, kteří představují velké riziko. Je jen otázkou do kdy jich bude méně než více. Teď vedeme válku proti ISIS na blízkém východě, ale ta druhá válka bude vedena v Evropě.

V Kosovu a Bosně už visí černé vlajky

Říkáte v Evropě. Jaký evropský stát vnímáte jako největší hrozbu?

Neustále se mluví o problémech v Německu, Francii, Belgii, Švédsku nebo Velké Británii, ale vůbec si neuvědomujeme, že existuje stát jménem Bosna a Hercegovina. Sami představitelé Al Kaidá a ISIS řekli, ať se džihádisté zaměří na Bosnu a Hercegovinu.

Občanská válka v Jugoslávii byl nejkravavější konflikt od druhé světové války. Ani dnes se jisté muslimské kruhy nevzdaly myšlenky na nadvládu nad Srby a Chorvaty.

Občanská válka v Jugoslávii byl nejkravavější konflikt od druhé světové války. Ani dnes se jisté muslimské kruhy nevzdaly myšlenky na nadvládu nad Srby a Chorvaty.

Proč právě tam?

Už když jsme my působili v Bosně a Hercegovině v roce 1996 (pozn. redakce – Generál Šedivý byl velitelem českého kontingentu během války v bývalé Jugoslávii), tak bylo obrovským problémem řešení radikálního islámu v dané oblasti. Muselo se na tehdejší politické reprezentaci doslova vynutit, aby se potíral wahhábismus (pozn. redakce – wahhábismus je silně konzervativní forma sunnitského pojetí islámu). Dnes jsou tam dokonce oblasti, třeba celé vesnice, kde najdeme vyvěšené vlajky Islámského státu.

Znamená to, že budoucí problém v Evropě s islamisty začne právě odtud?

Může se to stát. Vezměte si analýzu teroristického útoku v Paříži, která potvrdila, že použité zbraně byly vyrobené na území bývalé Jugoslávie, tedy Bosny a Hercegoviny. Obávám se, že z Bosny a Hercegoviny se stává předsunutá základna islamistů v Evropě. A nejen Bosna, ale třeba i Kosovo, kde ani ne před rokem bylo zlikvidováno asi 40 radikálních islamistů.

Podle generále Šedivého je otázkou, zda je demokracie pro blízkovýchodní státy vůbec vhodná a zda zde diktátoři nesehrávají určitou významnou roli.

Podle generále Šedivého je otázkou, zda je demokracie pro blízkovýchodní státy vůbec vhodná a zda zde diktátoři nesehrávají určitou významnou roli.

Uvědomuje si dostatečně Západ toto hrozící riziko?

Ne, ale měl by. Je potřeba mít tento region pod kontrolou. Nekontrolovaný pohyb lidí, ke kterému nyní dochází bez dokladů, je cestou do záhuby. Není možné, aby se dělo, co se děje, a aby Evropou proudili lidé bez dokladů. Rizikem je i nenaplněné očekávání těch migrantů. To hrozí v oněch slumech v Německu a Francii. Ono když si myslí takovou hloupost, že prostě přijdou do Velké Británie a dostanou zdarma dům a věří tomu, tak z jejich strany rovněž hrozí deziluze a radikalizace.

Když odstraníte diktátora, nastane chaos!

Vraťme se k válce na Blízkém východě. Jaký je Váš postoj k osobě Bašára Asada, který v rámci spojeneckého postupu v Sýrii momentálně představuje největší problém v dosažení shody?

Myslím, že tato otázka hlavně spočívá v tom, jak vůbec rozumíme situaci v těchto zemích a jak vůbec rozumíme islámu. Druhá věc je ta, že se neustále bavíme o instalaci demokracie, ale nikdo už moc neřeší, jestli je vůbec demokracie pro tyto země vhodný model.

Válka v Sýrii trvá už čtyři roky a konec je v nedohlednu.

Válka v Sýrii trvá už čtyři roky a konec je v nedohlednu.

Velkou otázkou je i to, jak máme vnímat role diktátorů, ať je to Asad v Sýrii, Husajn v Iráku nebo Kaddáfí v Libyi?

Já si myslím, že na jednu stranu Bašár Asad nemá v čele Sýrie co dělat, ale na stranu druhou se musíme ptát, s kým tam vlastně jednat. Co vlastně je naší prioritou? Porazit Islámský stát a stabilizovat situaci v Sýrii, nebo si postavit hlavu a mermomocí odstranit Asada a tím vlastně v zemi válčit proti dvěma silám? My vždycky vstoupíme do nějakého konfliktu, odstraníme diktátora, podpoříme nějakou stranu a s naším odchodem té straně končí podpora a nastává chaos.

Jak se bude dál vyvíjet role Ruska v této válce?

Rusku prostě nejde o nic jiného, než o základny ve Středozemním moři. Na Ukrajině Putin úkol splnil a získal Krym a teď si jde za úkolem v Sýrii. Rusové mají úplně jiný přístup k vedení boje, lidský život pro ně tolik neznamená a vše převálcují. Tam kde Američané cíleně odstřelují jednu pozici, tam Rusové vybombardují klidně celou čtvrť. Psychologický dopad na nepřítele je pak mnohem větší. Ono i samotné ty státy jako třeba Irák vidí, že ty ruské operace měly z jejich pohledu větší úspěch než americké.

Důvěřujete Turecku, jakožto spojenci v regionu?

Nad Tureckem se vznáší mnoho otazníků. Kupříkladu Amerika a vlastně kdokoliv, kdo měl ve vzduchu nějaké prostředky, musel vědět, kudy jde ropa, jejímž prodejem dochází k financování Islámského státu. Všude jsme slyšeli, že po moři, ale ono to vypadá, že celou dobu šla přes Turecko.

Věděli to Američané? A proč se proti tomu případně nezakročilo?

Pokud se to prokáže, tak to bude velký argument pro Putina, protože to přispívá k tomu, že ISIS bude dostatečně silný a spolu s rebely porazí Asada a záměr je splněn. Kolik to stálo lidských životů?

Česká mise v Mali

Nadto je v Turecku velký problém otázka Kurdů. Místo aby je považovali v boji s ISIS za spojence, tak je Turci považují za teroristy a hrají si na dominantní sílu v regionu.

Zde zklamalo NATO i Česká republika, kteří možnost využívat tureckou infrastrukturu vyměnili za volné ruce Turecku na postup proti Kurdům. Tím se otevřela Pandořina skříňka a přibylo sebevražedných útoků na území Turecka. Když došlo k útoku v Istanbulu, okamžitě se řeklo, že to byl Islámský stát. Já tomu moc nevěřím.

Generál Petr Pavel během své inspekce v Mali, kde působí čeští vojáci ve výcvikové misi EU.

Generál Petr Pavel během své inspekce v Mali, kde působí čeští vojáci ve výcvikové misi EU.

Jak nahlížíte na působení české armády v Mali? Všichni tak nějak chápeme, co se děje na Blízkém východě, ale málokdo rozumí tomu, co se děje v severní Africe.

To je dobrá otázka. Proces toho, co se tam teď děje, započal mnohem dříve, ale z těchto důvodů probíhal mimo pozornost evropských zemí, až na zmíněnou Francii, která má v Mali a například v Čadu posádky dlouhodobě. My tomu, co se tam děje, teprve až teď věnujeme větší pozornost, ale bezpečnostní a armádní komunita včetně politické reprezentace ty informace měla, a proto vojáci do Mali byli posláni. Mali hrozilo tím, že se stane dalším zhrouceným státem, kde vznikne něco jako ISIS v Sýrii a Iráku nebo Boko Haram v Nigérii. Už v roce 2002, kdy jsme sestavovali prognózu bezpečnostních rizik, tak byla tato oblast vyhodnocena jako hrozba.

Dá se říci, že naši vojáci v Mali sedí na sudu se střelným prachem?

To je jedním z důvodů, proč Česká republika řekla ano účasti na misi v Mali, aby pomohla předejít tomu, že z Mali stane další základna radikálního islámu a terorismu. V Mali to tedy není typická bojová mise, ale spíše mise preventivní. Naši vojáci tam momentálně hlídají perimetr základny a pomáhají s výcvikem. Teď ovšem musíme doufat, že se přesně toto nestane v Libyi a že i tam se podaří vyhrocenou situaci uklidnit.

Generál Šedivý s redaktory Expresu

Generál Šedivý s redaktory Expresu

Ohodnoťte článek
Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 5:00 1. června 2016. Anketa je uzavřena.

  • Super
    483
  • Trapas
    34
  • Cože
    26
  • Tvl
    25
  • Haha
    17
  • Sladký
    17
Komentáře