Drahoš prohlásil, že nemá důvod pochybovat o tom, že „demokratičnost voleb může být výrazně ovlivněna zahraničními vlivovými skupinami“. Vážný kandidát na prezidenta republiky, nota bene profesor, by měl ale k věci přistupovat seriózně a mít spíše důvod nepochybovat, tj. mít jasné důkazy nebo aspoň indicie. Drahošem vyřčená hypotéza by tedy měla být verifikovaná, jinak se pohybuje v rovině pouhých spekulací a analogií. A každá analogie, jak známo, kulhá, byť se Drahoš ve svém prohlášení snažil argumentovat právě situací v některých jiných zemích.
I samotná BIS následně korigovala Drahošovo vystoupení prohlášením, podle kterého služba v tuto chvíli nemá k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. Pokud takové informace tedy neexistují, těžko lze „nemít důvod pochybovat“.
Je na místě přiznat, že dezinformace jsou s politickými kampaněmi spojeny od samého počátku. Nejedná se o žádné novum, které by s sebou přinesla éra digitalizace a sociálních sítí, jak se snaží tvrdit zástupci účelově vzniklých think tanků, kteří si z tématu tzv. dezinformací udělali živnost. Každý, kdo jen tak od stolu označuje odlišné nebo nepohodlné zdroje informací za konspirační či dezinformační, prohlubuje názorovou polarizaci a zvyšuje zájem veřejnosti o alternativní zdroje informací. A dezinformací rozhodně nemusí být odlišný názor než ten, který nařizují zástupci vybraných neziskovek nebo který nevydala ta „správná“ média.
Drahošovo vystoupení se, ne náhodou, kryje se zveřejněním nejaktuálnějších průzkumů, podle kterých, do klání poslední nastoupivší, kandidát Mirek Topolánek získal v žebříčku podporovatelů třetí příčku se ziskem téměř 17 %, tedy o necelých 7 % méně než Drahoš. To je varovný signál pro Drahoše a úspěch pro Topolánka, který vykazoval v průzkumech na začátku listopadu podporu jen kolem 4 %.
Drahošova mobilizační vlaštovka míří hlavně k zástupcům části velkoměstské elity a voličům TOP 09, případně ČSSD. Ti ale o budoucím prezidentovi ve výsledku nerozhodnou. To si velmi dobře uvědomuje, kromě Miloše Zemana, i Mirek Topolánek, který v posledních dnech spustil antielitářskou rétoriku a začal se vymezovat vůči věčně poučující „smetánce“.
Drahoš se místo férového a tvrdého souboje se třetím vzadu rozhodl zvednout kartu části elitářů, ze které má potenciální volič spíše slyšet trávu růst a podlehnout chimérám místo jasných názorů a argumentů. Zároveň si vytváří fiktivní obranný val proti útokům politických konkurentů, což s sebou nese horká fáze předvolební kampaně.
Drahošův pokusný balónek podpořený setkáním s odcházejícím premiérem Sobotkou tak zapůsobil minimálně poněkud rozpačitě. Nelze se ubránit dojmu, že Drahošův výstup může být rovněž výsledkem tlaků některých zákulisních hráčů a podporovatelů, již svého koně začínají vidět spíše v Topolánkovi. To, že Topolánek naskočil do volebního vlaku na poslední chvíli, i aktuální výsledky průzkumů by tomu nasvědčovaly. V Topolánkově volebním týmu se navíc začali angažovat jednotlivci, které by šlo původně očekávat spíše v Drahošově táboře. Tak jako tak, Drahošův vypuštěný džin dezinformací může Topolánkovi ve výsledku zajistit minimálně ono pověstné krásné druhé místo.
Fotogalerie |
