„Reagujeme tím na případy západonilské horečky, které jsou z obou zemí hlášeny. Pro ostatní evropské státy zatím žádnou čtyřtýdenní ochrannou lhůtu nezavádíme,“ uvedl mluvčí FN Brno Pavel Žára.
Nemocnice zároveň upozornila, že odklad o čtyři týdny použije i na další země, v nichž se nákaza projeví. Podobně reagují také další nemocnice. Dárci krve by se proto před odběrem vždy měli zeptat, zda odběru nebrání jejich předchozí zahraniční cesta.
„Riziko nákazy existuje v zemích jižní Evropy kolem Středozemního moře, ale i ve vnitrozemí a též v zemích střední Evropy,“ řekla v rozhovoru pro Blesk lékařka Hana Orlíková ze Státního zdravotního ústavu.
Loni nakazili komáři obyvatele devatenácti evropských zemí. Řadilo se k nim bohužel také Česko. Na západonilskou horečku zemřela loni seniorka (†72) v břeclavské nemocnici. Ze země nevycestovala, musela se nakazit doma. Dalších šest osob se infikovalo na cestách.
Nejlepší ochranou jsou vhodné oblečení a hlavně repelenty s dostatkem účinné látky. „Vhodnou účinnou látkou je DEET (N,N-diethyl-m-toluamid), picaridin nebo IR 3535 (3-N-butylacetoamino-propionát),“ radí Orlíková.
Nakazit se západonilskou horečkou může každý. Nejohroženější jsou starší osoby a lidé s oslabenou imunitou.
„Příznaky západonilské horečky se projeví u asi dvaceti procent nakažených jako horečnaté onemocnění s bolestmi svalů, kloubů, někdy vyrážkou, eventuálně jinými příznaky. U malé části nakažených, uvádí se pod jedno procento, se projeví závažná forma onemocnění s postižením nervového systému ve formě zánětu mozkových blan, mozku nebo míchy, někdy s obrnami a mnohdy s dlouhodobými následky. Těžké onemocnění má někdy fatální průběh,“ doplnila lékařka.
Fotogalerie |
