Henrik, princ francouzského původu, strávil první roky života ve Vietnamu, kde jeho otec dohlížel na rodinné podniky. Na počátku 40. let minulého století se rodina vrátila zpátky do Francie, kde Henrik později vystudoval na internátní škole v Bordeaux. Vystudoval právo a politologii na prestižní univerzitě Sorbonna v Paříži.
Vojenskou službu absolvoval v pěší divizi v Alžíru, poté nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí, kde časem zastával posty v Asii či na francouzském velvyslanectví v Londýně. A právě tam roku 1965 potkal svou budoucí ženu, tehdy princeznu Margareth, kterou do Londýna vyslala královská rodina za studiem. O dva roky později se vzali a brzy královna porodila dva syny.
Kvůli svatbě musel francouzský šlechtic přestoupit na luteránskou víru a změnit si jméno z Henriho na dánsky znějící Henrik. Princ se nikdy netajil nespokojeností s tím, že nikdy nebyl brán jako rovný královně. Nedávno se rozhodl odejít do ústraní. Vzdal se přitom titulu prince manžela s odůvodněním, že je zklamaný z toho, že nebyl jmenován králem manželem poté, co Margareth v roce 1972 nastoupila na trůn.
Jeho šokující prohlášení, že nechce být pohřben po boku královny v královské hrobce v katedrále Roskilde, bylo později královským palácem dementováno s tím, že princ trpí demencí. O tom, kde bude princ Henrik pohřben, zatím není jasno. Prý si však přál být pohřben v Dánsku.
Fotogalerie |
