Kateřina Stradová
Měla německé a italské předky a pocházela ze vzdělané rodiny, její otec pracoval přímo na dvoře Rudolfa II. Pakliže jste tedy podle filmu žili v domnění, že císař a hraběnka jsou si nějak věkově blízcí, nebylo tomu tak. Dělilo je sedmadvacet let a Kateřina Stradová se intimně sblížila s Rudolfem ještě před dosažením svého patnáctého věku, jemu bylo přes čtyřicet let.
S Rudolfem měla Stradová šest dětí, ale nikdy se nestala jeho manželkou. Když Jan Werich ve filmu křičí na Marii Vášovou „na svatbu jsme oba chudí, já penězi a vy urozeností“, je to vlastně pravda. Za Rudolfa sice v Praze nastal rozkvět, ale hlavně v oblasti kultury a umění, za což panovník vydával nemalé částky. A Stradová byla jen dcerou malíře a antikváře Ottavia Strady. Ten měl štěstí v tom, že Rudolf si v umění libuje, proto pozval tohoto malíře z jeho rodného Norimberka do Prahy. Strada si zde koupil na Staroměstském náměstí domy a vedlo se mu celkem dobře, zvláště poté, co se jeho Kateřina stala císařovou milenkou a matkou jeho dětí.
Z šesti potomků se dospělosti dožili jen tři, prvorozený syn se jmenoval Julio Caesar a byla to zrůda par excellence. Měl mít dědičnou psychickou poruchu rodu Habsburků vzešlou z mísení příbuzenské krve. V Českém Krumlově zabil svou milenku Markétu Pichlerovou (napoprvé mu to nevyšlo a dívka přežila), její tělo zohavil a naházel do rakve. Julio byl následně držen v domácím vězení, kde se jeho deviace ještě zhoršovala. Zemřel v asi čtyřiadvaceti letech, datování není přesné. Stradová ho přežila o několik let, stejně jako císaře Rudolfa.