Nyní se zdaňuje tzv. superhrubá mzda, tedy mzda včetně sociálního a zdravotního pojištění, jež za zaměstnance odvádí zaměstnavatel.
Podle schváleného konceptu by se měla zdaňovat hrubá mzda, a to sazbou 15 procent. V případě mzdy vyšší než zhruba 140 000 korun měsíčně by daňová sazba činila 23 procent.
Pokud tedy zaměstnanec bere 16 000 korun, měl na výplatní pásce nově o 1600 korun víc, v případě mzdy 36 000 by si polepšil dokonce o 2600 korun.
Toto opatření sníží podle studie Národní rozpočtové rady příjmy státu o 88 miliard. O 58,1 miliardy korun má přijít státní rozpočet, o 7,8 miliardy se sníží rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun poklesnou příjmy obcí.
Poslanci schválili i zvýšení daňové slevy na poplatníka. Ta je nyní 24 840 korun ročně a podle přijatého návrhu by se měla rovnat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti), který návrh předložil, uvádí, že v roce 2021 by činila sleva 34 125 korun.
Zatímco pouze po zrušení superhrubé mzdy by se čistý příjem člověka s hrubou mzdou 26 000 korun zvýšil o 1335 korun, při zvýšení slevy na poplatníka takový pracovník najde na výplatnici dokonce o 2094 korun více. Při mzdě 50 000 korun se čistý příjem zvýší ne o 2550 korun, ale o 3309 korun.
Prošlo i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o korunu na litr a zavedení stravenkového paušálu, proti kterému brojili někteří zástupci restaurací.
Změny, pro něž hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD, se nelíbí nejen některým opozičním stranám, například TOP 09, s nevolí je přijala i koaliční ČSSD v čele s Janem Hamáčkem, který prosazoval mírnější změny v daňovém systému.
Fotogalerie |
