To máte takhle pátek poledne, venku ošklivo, práce a jediné pozitivní na celém dni je to, že čekáte na balíček, který má být doručován okolo druhé hodiny. A protože jste dost pečliví, celou dobu zásilku sledujete, kde momentálně vlastně je.
Jenže v tom je od rána malý problém...
Namísto, abych se těšila z vědomí, že už je na cestě, nervně okusuji nehty, že se s ní nic neděje. A když myslím nic, tak opravdu NIC.
Fotogalerie |
Firma, jež mi balíček odeslala, na Českou poštu dokonce apelovala, aby mi byl doručen hned následující den od podání. Uhradila všechny možné poplatky a pošta mu přiklepla název Balík do ruky.
Což znamená, že bych se za pár minut měla těšit z balíčku, který je pro mě momentálně naprosto životně důležitý, protože se jedná o dárek pro malé dítě, respektive mou osmiletou sestru.
A dokážete si představit ten moment, kdy jste na oslavě a to malé dítě na vás kouká se slzami v očích, protože VY, chuligán, rebel a ošklivý člověk, jste mu nedonesl dárek? Ne? Já také ne, i proto jsem v půl jedné vzala věc pevně do svých rukou a začala běžným postupem.
Ve 21. století není státní moloch schopen poskytovat moderní servis
Zavolala jsem na Call centrum České pošty, sdělila jim svůj problém a samozřejmě dlouhé dvě minuty čekala na nějakou kloudnou odpověď. Ta bohužel nepřišla. Slečna mi ale velmi ochotně předala číslo na pobočku pošty, na níž měl být balíček podán.
Volám tedy na poštu. Nikdo to nebere. Aha, on je totiž čas oběda a zřejmě jediný, kdo nejí, jsem já, protože řeším problém České pošty. Aktivně si proto sedám k internetu a hledám jiné číslo. Volám znovu a po třech minutách se dočkám odpovědi od paní s velmi nabroušeným tónem hlasu: „Brej, co chcete?“
Mimo mail mě informovali i smskou. Příště by se ale měli soustředit na samotné doručení, než jen prázdná slova.
Velmi neochotně si vyslechne, co mám za problém a aniž by věděla číslo balíku, odpoví, že už dávno odešel a rozloučí se se mnou. V tom ji ale zastavím. Nenechám se přeci odbýt a znovu jí opakuji, že naléhavě potřebuji vědět, zda balíček odešel či ne.
Slyším, jak si svléká kabát, zatímco já visím na telefonu a čekám.
Po třech minutách se mě konečně zeptá na ono číslo balíčku. Jenže bohužel neví, jak se zadává do systému, a tak znovu čekám na drátě, než ji kolega zaškolí. Po vyčerpávajícím čekání mi oznámí, že balíček odešel do depa v pražských Malešicích, ať si zavolám tam.
Chyť si svůj balíček, když to dokážeš
Celá rozčílená mlátím do klávesnice d-e-p-o M-a-l-e-š-i-c-e a hned první telefon opisuji a volám. Zvedne ho vcelku příjemná slečna. Při mé smůle s ní ale nemluvím déle než třicet sekund, protože mě musí přepojit na jiné oddělení. Jenže tam to nikdo nebere, proto spadnu na ústřednu, kde mi paní oznámí, že mi to asi nikdo nezvedne.
A tak se ptám, co mám dělat, když mě nemohou spojit. Dostanu odpověď, že na oddělení pracuje 300 lidí a zřejmě toho mají moc. Dobře, kdyby jich bylo 10, pochopím to, ale nikdo ze tří set lidí nemůže zvednout telefon?
Česká pošta je plně státní moloch, který se neumí rozvíjet a poskytovat klientům služby 21. století. Zato ale umí každou chvíli zdražovat.
I proto své kolečko s poštou uzavírám tím, že volám do e-shopu, odkud mi produkt odeslali, řeknu jim co se stalo, oni se rozčílí a vyřeší to tím, že mi objednávku vystaví znovu a pro jistotu mi balíček do ruky doručí jejich recepční ve Stodůlkách.
Co to znamená? Že firma vyhodila zcela zbytečně 150 korun za balíček, já jím ztratila více než hodinu času a nakonec si pro něj jedu sama přes celou Prahu až do Stodůlek. To mě vede k zamyšlení, jestli by nebylo jednodušší si věci vyřídit sám, bez pomoci České pošty, jež má neustále s něčím problém.
Vyřídit objednávku bez problémů, to ne, ale zdražovat každou chvíli, to ano!
Jen za rok 2016 s nimi totiž mám následující negativní zkušenosti:
1 ztracený balíček
17 vhozených papírků do schránky, bez snahy na mě zvonit
6 balíčků, které nebyly doručeny ve slíbeném datu
18214584 hodin strávených ve frontách kvůli bodu dvě
5 hádek s operátory nebo paní za přepážkou
Česká pošta mi zkrátka stihla nadzvednout mandle hned několikrát. Naposledy ale před pár minutami, kdy vyšlo prohlášení, že znovu zdražuje, aby mohla rozvíjet nové produkty a zlepšovat své služby.
Kdy jste naposledy viděli pošťačku a nežijete na vesnici? Kdy na vás naposledy zvonila, jestli jste doma?
Říkám si, že od doby, co po téhle zemi chodím, se vlastně na poště nic nezměnilo, rozhodně ne tedy k lepšímu. Zatímco v roce 1998 jste pošťačku ve dveřích vídali pravidelně, v roce 2016 z toho máte zážitek na celý život. Já třeba pošťačku mezi dveřmi neviděla čtyři roky.
A co z toho celého vlastně vyplývá? Pokud chcete dostat balíček v pátek, objednejte ho pátek předtím. Jedině tak budete mít stoprocentní jistotu, že si pro něj dojdete na poštu, protože na vás nikdo nezazvoní, a strávíte příjemnou hodinku ve frontě u přepážky.
