„Světla, zvuk a především grafika projekcí měly mezinárodní úroveň. Chválím profesionální produkci večera včetně informovaných hostesek, to jsou detaily, které akci zvedají o několik pater nad ostatními. Takže gratulace i organizátorům, dobrá práce!“ začal pochvalně Janis Sidovský, který se svěřil i s tím, kterého hudební číslo na Cenách Anděl 2018 ho zaujalo nejvíc.
„Jednoznačně nejlepší pro mě byli Monkey Business, kterým jsem dal hlas, a Michal Prokop. Skvělá byla směs hitů ze Semaforu, přál bych všem v nové generaci umělců, aby Andělé oslavili jejich písně za šedesát let, jako hudbu pánů Suchého a Šlitra. Králem vzpomínky byl Josef Zíma, kdy i v sedě dokázal strhnout energií a ryzostí projevu. Jako vždy byli skvělí Jiří Suchý, Jitka Molavcová a také Miro Žbirka,“ nechal se slyšet.
„Vlastně jedinou připomínkou, že se nacházíme v Česku, byly řeči předávajících. Až na Pokáče, Martu Jandovou a Jana Muchowa docházelo k neobratnému moralizování, šroubovanému self-promotion a marným pokusům o vtipnost,“ posteskl si Sidovský, který se v branži už nějaký ten pátek pohybuje a ví, co si člověk (ne)může dovolit, aby to (ne)bylo za hranou dobrého vkusu.
„Málo platné, napsat scénář je kumšt stejně jako zahrát, zazpívat nebo zkomponovat píseň. Proto by spojovací dialogy měl psát profesionál a neměly by být náhodou,“ poznamenal úspěšný manažer a producent.
„Druhou připomínkou je spíš povzdech, že někteří účinkující a hosté v publiku neměli nejspíš to štěstí, aby vyrůstali v prostředí, kde bylo běžné se při slavnostních okamžicích slušně a čistě obléknout. I když je to lepší než před léty, stále ještě si někteří svátek populární hudby pletou s hospůdkou páté cenové skupiny,“ dodal Sidovský.
Fotogalerie |
