Jestli chcete vědět, kdo vyhrál Zlatou masku, byla to Lucia Siposová. Neznáme. A je zbytečné předstírat, že ano, i když hrála v seriálu Černé vdovy, zkrátka je to tak, že pro české publikum jsou slovenští zpěváci, moderátoři, herci a sportovci vcelku už vzdálení a to samé platí vice versa.
My tu známe ty, kdo vystupují v naší televizi, a proto ani nepředpokládáme, že druhé místo Robota v podání Davida Gránského zase zvedne ze židle Slováky. Nebo dokonce, nedej bože, Maďary, kteří už vůbec netušili, o koho kdy jde, pokud se tam nepodařilo sehnat slovenskou menšinu žijící v Maďarsku, aby alespoň někdo reagoval spontánně.
Tyhle šílené manévry jako přísně utajované natáčení v Maďarsku, aby nikdo nic nevěděl, astronomicky drahé a vesmírně těžké kostýmy nebo snaha o výběr poroty „sestavíme ji tak, aby oslovila lidi od patnácti do osmdesáti“ tvrdě narazily už s druhým dílem celé show, kdy ten první měl logicky vysokou sledovanost, neboť česko-slovenské diváky zajímalo, kýho čerta nám to sem Jihokorejec přinesl, aby to s každým dalším šlo tak bolestně dolů, že se Zlatá maska musela poroučet z hlavního času a skončila na neskutečných tří set tisících.
Nic naplat, zakoupený formát a prodanou reklamu je potřeba dojet až do konce, nicméně tohle je show z ranku „má to tolik řad, kolik máme umělců ochotných do toho jít“, a tak hrozí, že se nemusí jednat o poslední pokus s diváckými nervy, přestože nejzábavnější částí celého pořadu byl ten moment, kdy slavní hadači měli říct, kdo se skrývá za maskami. Padala tam slovenská jména, která jsme v životě neslyšeli, například se tam několikrát opakovalo Kuly, což když běžně zadáte do Googlu, tedy v lokálním nastavení, vyjede vám akorát odkaz na kůly.
Je s podivem, jak si naši tvůrci vůbec mohli myslet, že české diváky bude bavit dívat se na to, jak někdo hádá slovenské celebrity, které my ani nemáme šanci poznat podle hlasu, a navíc nutně vyvstalo podezření, že česká část poroty byla naočkovaná produkcí, jaká slovenská jména by mohla nabídnout. Ano, umělci se sice znají mezi sebou, ale je opravdu úsměvná představa, že tam Češi sypou z rukávu slovenské sportovce a moderátory a že maďarské publikum ví, kdo to je David Kraus.
Pointa pořadu je proto úplně mimo. Výsledkem takového formátu by měla být zábava, ale ta je možná jen tehdy, kdy ty lidi znáte, a jak je vidět z komentářů na Facebooku na oficiální stránce pořadu, Slovensko to mělo vůči nám stejně: většina jejich diváků vůbec nevěděla, co jsou naši lidé zač.
„Vyzkoušeli tě, posoudili tě, ale naprosto jsi nevyhověl,“ je hláška z filmu Příběh rytíře a tím by se dalo shrnout celé tohle mrzení za hodně peněz, protože co se týče produkce, ta byla udělaná skvěle, včetně dokonale vybrané doprovodné hudby k dosažení většího efektu při nástupu nebo při odhalování masek, po nichž ale spíše z obou národních táborů muselo zaznít otrávené: Ježíšmarjá, kdo to je?
Poslední napětí, kdy si někdo sundaval nějakou masku, se tak odehrálo v roce 2009 a trvalo to úměrně dlouho slávě pořadu, postavy i jezdce formule 1.
A ještě aby se tomu nasadila koruna, zpívala vítězka Siposová svou poslední píseň po odhalení z masky Bubáka na playback.
Holt někdy to nevyjde. A některé pořady by neměly vznikat jen proto, že to má „být jen zábava“ a všichni se u toho „hrozně nasmáli a byla to super zkušenost a skvělá parta“. Kvůli štábu a aktérům se televize přece nedělá.
Fotogalerie |
