Zdenka Procházková. Herečka, kterou životem provázelo hned několik věcí, ale jedna z nich byla nejvýraznější - smůla.
Momentálně jí vídáme v kinech v roli Lídy Baarové, která vypráví svůj příběh o tom, jak se dostala k vládci Třetí říše a skončila téměř na šibenici. Sama Zdenka má však osud protkaný velmi výraznými momenty a mohla by o nich vyprávět stejně barvitě jako její zesnulá kolegyně Lída Baarová.
Krása pro ní znamenala otevřené dveře do filmového světa
Stejně jako ona totiž byla krásnou ženou, ke které vzhlíželo mnoho mužů. Kamarádila se s Ljubou Hermanovou i Natašou Gollovou, v té době známými herečkami, díky nimž se měla tu čest setkat s hvězdou té doby - právě Lídou Baarovou a její kamarádkou Adinou Mandlovou.
A i přes to, že v té době nebyl mezi ženami nikdo úspěšnější, než Lída a dnes její příběh láká několik tisíc návštěvníků do kina, na herečku Zdena nevzpomíná v dobrém.
Zdenka patřila k nadějným herečkám.
Stejně jako Ljuba a Nataša jí totiž měla za zlé, že přes vlivné a bohaté muže šplhala pomalu ale jistě nahoru a sympatický jí nebyl ani způsob chování - podle Zdenky byla Lída arogantní a neustále se povyšovala nad ostatní.
Život ale nějakým zvláštním způsobem příběh těchto dvou žen protkával i dál.
První láska, příležitosti i splnění snu
Když se Zdenka poprvé zamilovala, bylo to čisté a velké. Její láskou a idolem se totiž stal její o několik let starší učitel Karel Höger, díky kterému také získala hlavní roli ve filmu Mrtvý mezi živými. Tím si zajistila velmi pestrou budoucnost a neustálé nabídky na spolupráci.
Krátce poté, co film vidělo světlo světa si vedle svého milého zahrála ve filmu Týden v tichém domě a získala si tak nejen srdce diváků, ale také Karla. Ten o ní tenkrát prohlásil, že je vkustku talentovaná a nesmírně krásná.
Slovo dalo slovo a tihle dva spolu začali chodit.
Se svým prvním manželem Karlem.
Na první moment, kdy mezi nimi došlo k něčemu víc, Zdenka nemůže zapomenout dodnes. „Měli jsme tam scénu, kde se spolu líbáme. Nejdřív jsme si dávali jenom takové pusinky, ale pan režisér Zeman se ozval: ,Prosím vás, to má být milostná scéna, tak jednou doopravdy! ́ A ten Höger mě chytil a...,“ popsala, jak její láska trvající šestnáct let propukla.
Netrvalo dlouho a Zdenka řekla svému příteli ano.
Šlo o jednu ze zásadních svateb, kterou oplakala nejedna žena. Höger měl totiž zástupy obdivovatelek, které by si daly vrtat i koleno pro jednu noc strávenou s ním.
Není se tak co divit, že Zdenka s Högerem po boku dostala teprve ten pravý punc osobnosti. Neustále se o ní mluvilo a objevovala se mezi lidmi, co něco znamenali.
Vše se zdálo zalité sluncem, jako v pohádce. Jenže jak je dobře známo, každá pohádka má nějaký spád nebo zápletku. A jinak tomu nebylo ani v manželství Högerových.
Ženy se staly jejímu manželství osudnými
Protože Karel patřil k vlivným mužům, o jeho přízeň kromě fanynek stály i herečky, mezi něž patřila samozřejmě i Lída Baarová, která si ho i později prosadila jako partnera do filmu Za tichých nocí. Jeho šarmu propadla také její sestra Zorka Janů, pro níž se Karel stal osudovým a prvním mužem.
Kdo by čekal, že muže Procházkové nakonec uhnala jedna ze zmíněných hereček, byl by na omylu. I přes to, že s nimi strávil nejednu příjemně prožitou noc, si jeho srdce získala jeho skalní fanynka Eva Vachková. Kvůli té dokonce požádal o rozvod a Zdenku po týdnech plných neshod, opustil. Tentokrát totiž nešlo o ledajakou milenku, ale o vztah, v němž chtěl dále pokračovat.
„Rozvedli jsme se, ale nerozešli. Zůstali jsme přáteli až do jeho posledních dnů,“ zavzpomínala Zdenka na svůj první rozvod.
S pověstí nezadané ale zájem o Zdenku jen vzrostl! Přelom 50. a 60. let pro ní totiž znamenal úplný vrchol kariéry.
Jako Procházková měla daleko větší cenu, než jako Högerová
Objevovala se téměř ve všech filmech, stala se členkou v Městských divadlech pražských, dokonce hostovala v Národním divadle a se svým bývalým mužem cestovala po světě.
V roce 1965 pak navštívila Vídeň, jež se jí stala místem štěstěny. Když totiž odehrála představení pro tamní české obyvatele, kritici si její výkon velmi pochvalovali.
S Karlem ve filmu Mrtvý mezi živými.
Od té doby se z Procházkové stala skutečná hvězda. Všichni s ní chtěli mluvit, být v její společnosti nebo mít alespoň její podpis.
Výhodou Zdence bylo nepochybně i to, že uměla plynně něměcky, neboť její babička byla rozenou Vídeňankou.
I proto netrvalo dlouho a Zdena se v Rakousku prosadila. Ředitel jedné vídeňské scény jí totiž nabídl, aby nastudovala volně vybranou roli a přišla na konkurz. Pro svůj monolog Zdenka sáhla po Jean a já a vyplatilo se. „Měla jsem takový úspěch, že jsem to hrála tři měsíce za sebou,“ řekla s polichocením Procházková, která byla po letech hraní tohoto představení oceněna cenou v mezinárodní soutěži dramat v Buenos Aires.
Od té doby se jí nabídek hrnulo snad ještě víc. Jednou z nich byla dokonce i ta, hrát po boku Paula Newmana ve velkém a lesklém Hollywoodu. Dále vystupovala v Itálii, Německu, Holandsku, Švédsku, ale i Švýcarsku.
Závist jí tehdy dohnala ke stejnému kroku jako Baarovou
Úspěch po světě jí dělal obrovskou radost, ale ležel v žaludku jejím kolegům z Čech, především těm z divadel. A tak jí dali na vybranou - buď zůstane v cizině nebo se vrátí zpátky do Česka a v kariéře místní herečky bude pokračovat. Nemusíme vám popisovat, že proto aby se rozhodla, nepotřebovala příliš času.
Hned jakmile to bylo možné, přijela do Česka, podepsala výpověď a v roce 1968 zůstala v cizině nastálo.
S druhým mužem svého života.
Kdyby ve své rodné zemi neměla rodiče, zajisté by jí tu dlouho nikdo neviděl, ale jen kvůli nim se sem měsíčně vracela. Nebylo to ale jen tak jednoduché. Musela totiž požádat o legální povolení k pobytu, jež jí vyšlo na třicet tisíc korun.
Zatímco v Česku její hvězda upadala, v zahraničí jen stoupala. Kromě herectví totiž v Kolíně nad Rýnem vyučovala díky své bravurní němčině na univerzitě v Düsseldorfu jevištní řeč a prožívala novou lásku s Erichem Hartmanem, za kterého se po neúspěšném manželství s Högerem také provdala.
Zdena opět žila na výsluní a nic jí netrápilo. Objevovala se v televizích, rádiích a na prknech, která znamenají svět.
Zlom, jež sťal její hvězdu na úplné dno
Ale pak přišel zlom. Zlom, který v jejím životě byl tím nejzásadnějším a zároveň nejsmutnějším.
Koncem 70. let jí totiž zemřel milovaný tatínek a na ní, jelikož byla jedináčkem a jinou rodinu neměla, zbyla péče o maminku.
Zdena dlouho nepřemýšlela o tom, zda se o ní postará nebo ne. Brala to jako svou povinnost a zároveň poslání. Maminku si tak nechala převést k sobě do Rakouska a tam se jí snažila začlenit.
Jenže se bohužel nepovedlo. Mamince se v cizině nelíbilo a chtěla zpátky domů, což se projevovalo na její vizáži - zhubla a trápily jí nemoci.
Herečka tak neměla na vybranou, buď zachrání mamince život a vrátí jí zpět tam, kde je šťastná a má přátele nebo se bude pomalu dívat na to, jak steskem umírá.
Herečka se rozhodla pro první variantu. Vzdala se všech svých povinností v zahraničí a vrátila se do Česka, kde na ní nenahlíželi zrovna nejlepší optikou.
Snímek Návrat domů (1948).
Nemohli jí totiž odpustit zdradu, kterou jim svým odchodem do zahraničí způsobila, a tak zůstala s nemocnou maminkou, sama a nezaměstaná.
S nálepkou emigrantky neměla zkrátka mezi závistivými kolegy šanci.
A i když se zdálo, že se v jejím životě už zřejmě neobjeví nic hezkého, její mamince se začalo těšit lepšího zdraví. Opět se usmívala a cítila se jako dřív.
V té době už měla ale herečka po kariéře. Do zahraničí se nevrátila a zůstala žít natrvalo v Česku.
„Maminka žila, já živořila. Mám ale dobrý pocit, že jsem jí zachránila roky života,“ pronesla.
Díky záchraně své dcery se totiž dožila úctyhodných pětadevadesáti let.
Po sametové revoluci svitla naděje
Teprve v polovině devadesátých letech se na herečku usmálo štěstí v podobě obnovených kontaktů se zahraničím a opětovné kariéře v Rakousku, kde kromě hraní pořádala i recitační večery obohacené o českou literaturu. Za což mj. Zdena dostala v roce 2004 ocenění - cenu ministra kultury za šíření české kultury v zahraničí.
Poté se herečka začala opět věnovat domácí tvorbě a objevila se v několika seriálech jako je Ordinace v růžové zahradě, Nemocnice na kraji města, Gympl s ručením omezeným nebo Všechny moje lásky.
Její životní příběh je ale seriálem, který je podle nás o mnoho zajímavější, než ty výše zmíněné.
Příběh o herečce, která byla pro sousední státy obrovskou hvězdou, zatímco v Česku nežádanou herečkou.
Ve filmu Lída Baarová byla opravdu dokonalá.
Něco vám to připomíná? Ano, máte pravdu. Podobný osud totiž provázel i samotnou Lídu Baarovou, se kterou se Zdenka nejen dělila o muže, ale také o svůj vlastní hlas. Ten Baarové propůjčila jak v roce 2011 při předčítání pro olomoucký rozhlas z kniky Útěky, která je její otevřenou zpovědí, ale také ve filmu, který momentálně hýbe s tisíci diváky po celé České republice.
To je Zdenka Procházková.
Fotogalerie |
