„Znal jsem ho od roku 1990, byl to liberální intelektuál,“ vzpomínal na Vladimíra Železného tehdejší ředitel zpravodajství Jan Vávra (64) v pořadu Rozstřel na serveru iDNES.cz. „To ale trvalo do doby, než přišel na to, že ta televize generuje ohromné peníze, a začal přemýšlet, proč by to všechno mělo jít Američanům, když může něco zůstat nám. Tím ale myslel sebe a své kamarády,“ říká Jan Vávra, zatímco proti němu sedí Zbyněk Merunka (68), první moderátor hlavní zpravodajské relace TV Nova, a souhlasně pokyvuje nad slovy svého tehdejšího šéfa hlavou.
„Já jsem ho respektoval, měl velký podíl na úspěchu televize, ale pak jsem se začal dozvídat věci, které se mi nelíbily,“ popisuje Merunka svůj vztah k Železnému a oba se s Vávrou shodují na tom, že Vladimír Železný se začal k televizi chovat jako ke svému majetku.
Proti sobě sedí první moderátor hlavních zpráv na Nově Zbyněk Merunka a jeho tehdejší šéf, ředitel zpravodajství Jan Vávra. V pořadu Rozstřel zavzpomínali mimo jiné i na Vladimíra Železného.
Tím začala cesta z absolutního vrcholu až na zem a před soud, kterou jsme nejen jako diváci televize Nova sledovali všichni z první řady. Příběh bývalého nejvlivnějšího ředitele Česka by vydal i na román.
Muž, který zavedl, co nikdo na světě
Jestli si myslíte, že nebylo povolanější osoby, která by mohla založit a řídit zcela novou televizi, nadto v Česku první celoplošnou soukromou, myslíte si to naprosto správně.
Vladimír Železný byl, co se týče praxe a zkušeností, připraven na tento ohromný projekt naprosto perfektně. Jeho životopis, který je mimo jiné obecně popsán na jeho stránce na Wikipedii, je neskutečnou přehlídkou novinářských studií, zahraničních praxí a úspěchů, o nichž často ani nikdo nevěděl, že za nimi stojí on, jako tomu bylo například u oblíbeného vzdělávacího pořadu Jiřího Grygara Okna vesmíru dokořán.
Jeho zkušenosti, odvaha dělat věci jinak, neohlížet se napravo nalevo, obratnost v manipulaci a dost možná i osobitý šarm byly důvodem toho, že na Železného si nedovolil nikdo, a to dokonce ani samotná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, když zjistila, že ji Železný a společnosti CET 21 tak trochu podvedli, když tvrdili, že nová soukromá stanice bude „něco jako ČT2 s kulturním programem“.
Kultury na Nově nakonec bylo požehnaně, ale rozhodně ne takové, jakou si RRTV představovala. Nicméně i tak Železnému vše prošlo a nastala doba, která se dá označit „před Novou a po Nově“. Čtvrtého února 1994 se poprvé rozblikal kanál první české celoplošné soukromé televizní stanice a diváky přivítali ve zpravodajském studiu Zbyněk Merunka a Stanislava Wanatowiczová.
„Dvojice byla novum, to do té doby u nás neexistovalo,“ popisoval v pořadu Rozstřel Jan Vávra, jak se na vysílání připravovali. „Lidé z České televize, kteří přešli do vznikající Novy, kdy se vysílalo do zdi, tvrdili, že dvojice by ve zprávách být neměly, ale Železný si to prosadil. Zkoušeli jsme několik variací,“ vzpomínal Vávra.
Dneska je to standard, který používá i Česká televize. Železný samozřejmě neobjevil Ameriku, měl to od svých poradců, kteří studovali hlavně zahraniční zpravodajské relace, ale nastavil tím pro zdejší komerční stanice trend: zpravodajské dvojice se baví mezi sebou a čím jsou hezčí a mladší, tím lépe.
S čím ale rozhodně Ameriku objevil, to byl jeho vlastní pořad.
Nikde na světě není podobný formát, kde by přímo generální ředitel televizní stanice šel před kameru a tam odpovídal na dotazy. A co hůř! Po prvním oťukávání s diváky nešlo už ani o dotazy, Železný si tam dokonce rozjel politickou one man show, kde komentoval a glosoval aktuální dění, mluvil o sporech s RRTV nebo s konkurencí. Lidé ho milovali, vládnoucí garnituře hrůzou padaly vlasy.
Diváci poslouchali Železného na slovo. Jeho pořad Volejte řediteli se vysílal k nedělnímu obědu a Železný při něm v každém díle popřál dobrou chuť.
Sundával a opakovaně si nasazoval brýle, ukazoval koláče sledovanosti a každý týden trpělivě vysvětloval, proč je ve filmech reklama. S tím vším mu pomáhaly dvě telefonistky, růžový animovaný zajíc Zaza a zmámené stádo diváků, kteří mu věřili každé slovo, a dokonce se na něj obraceli s dotazy mimo jeho profesní obor.
Byla to fantastická show, na jejímž konci Železný svou ohromnou nováckou rodinu dokázal přesvědčit i o tom, že Novu Američanům vlastně neukradl, ale zachránil ji pro nás, pro české diváky.
To, co dnes dělá po jeho vzoru Jaromír Soukup na TV Barrandov, je jen komická snaha napodobit tento mezník.
Moc, která zapříčinila i cizí exekuce
Jeho stopa v české kultuře je rozhodně nesmazatelná, diváky seznámil s tím, čemu říkáme pokleslá zábava, s estrádami, reality show a nekonečnými seriály. Z obyčejných sekretářek vyráběl moderátorské hvězdy, nasadil prvního černocha do zpravodajské relace, to když Rey Koranteng začal uvádět počasí. Manipuloval nejen s diváky, ale obecně i s celým showbyznysem.
Manipuloval i s tím, s čím neměl.
„Se Železným byla dohoda, že pokud věci budou sedět, půjdeme do všeho a on se postaví za nás, co se týče politických tlaků,“ přibližuje jeho pozici bývalý ředitel zpravodajství Jan Vávra, „sledovanost byla tak vysoká, že se všichni politici báli do toho zpravodajství sáhnout.“
Vladimír Železný svou dohodu nějaký čas opravdu plnil, ale jakmile začaly v roce 1997 konflikty s prodeji podílů a převody práv mezi společnostmi CET 21, CME a ČNTS, ve kterých se běžný divák a ani dnešní čtenář vůbec nevyznal, Železný teprve ukázal, co v něm vězí. „Začal jsem od něj cítit tlaky a zásahy do zpravodajství, ovlivňoval jeho znění,“ potvrdil Vávra.
Ty plynuly z toho, že Železný už měl obrovský vliv na myšlení lidí, ač sám politikem nebyl.
V roce 1999 odešel od amerického investora a vytvořil novou Novu, kterou známe dnes, přestěhoval ji do studií na Barrandov. Bez valné části „staré gardy“, hlavně zpravodajců v původní Nově.
„Já jsem s ním nesouhlasil, proto jsem se nepostavil na jeho stranu,“ říká v Rozstřelu Zbyněk Merunka. „Pak mi to ale bylo líto, jelikož jsem přišel o stálý příjem a zmizel jsem z očí. Říkal jsem si, jestli jsem se měl zachovat takto charakterně, protože mi dokonce hrozily exekuce,“ vzpomínal moderátor zpráv na to, co to znamenalo „nejít se Želeným“.
Ano, takovou moc měla a dnes stále má Nova a za dob Železného obzvláště. Když jeho ruka někoho vytáhla za límec z davu, měl o životní štěstí postaráno, jako například Lucie Borhyová.
Zapomněl na své liberální zásady
Doma ale tak obrovský vliv už neměl.
Jeho manželka Marta Železná Davouze (†73), velká intelektuálka a ceněná osobnost, od manžela v době největších hádek o Novu odešla.
Zda na toto rozhodnutí měly tahanice o televizní stanici nějaký vliv, to se můžeme jen domnívat.
Po jeho boku našla místo o mnoho let mladší Konstancie Záhorková, se kterou založil novou rodinu. A aby to bylo ještě víc jako z románu, mladší z jeho dvou synů, které měl s Martou Železnou, začal mít s otcem spory.
Je to novinář a moderátor Událostí České televize Jakub Železný (45), ale spory se naštěstí týkaly jen profesní roviny.
„Mezi námi byla profesní zeď, která ukazovala, že já pracuji v médiích veřejné služby a otec byl spojený s médiem komerčním, za osobní bych to nepovažoval,“ řekl Železný v rozhovoru pro pořad Osobnost Plus Českého rozhlasu. Na svého otce ale nedá jinak dopustit a jistě i sám Vladimír musí pyšný na to, jaký respekt si Jakub Železný v profesi, která otce a syna spojuje, vydobyl.
Kdyby Vladimír Železný zůstal jen u té novinařiny, možná by se na předních stranách držel dosud. Jeden čas poté, co v roce 1999 odešel od investorů, na nich byl, ale hlavně pro nekonečné soudy, a dokonce i mezinárodní arbitráže zaviněné jeho správou majetku provozovatele TV Nova. Když ho v roce 2003 odvolali z pozice generálního ředitele a na jeho místo nastoupil Petr Dvořák, jenž nyní pracuje jako ředitel České televize, Železný se rozhodl, že to zkusí jako politik.
Dostal se do Senátu, poté dokonce do europarlamentu a v roce 2005 založil politickou stranu Nezávislí demokraté, ale v parlamentních volbách to byl naprostý propadák. V roce 2007 dostal navíc podmínku za krácení daně, to když začal obchodovat s uměním, později si k tomu přibral i víno.
Svou zašlou slávu se pokusil oprášit na TV Barrandov, kde uváděl pořad Volejte Železnému, to když v roce 2013 začal pracovat jako generální ředitel stanice. Dlouho tam ale nevydržel, už po pěti měsících byl opět odvolán, a sledovanost rozhodně stála za starou bačkoru.
Holt Nova je jen jedna. Ale je pravda, že bez Železného a jeho vizionářství by nejenže nikdy nebyla, nenastaly by ani změny v televizní kultuře, které dnes bereme za samozřejmost.
Pavel Zuna a Václav Tittelbach. Ze sporťáků se na Nově stávaly hvězdy první velikosti.
„Je to příběh člověka, který byl inteligentní a schopný, ale ta moc a ten vliv peněz ho prostě zkazily. Dovedlo ho to až k tomu, že na všechny své liberální zásady zapomněl a skončil jako poslanec hlásající dost xenofobní a nacionální věci,“ zakončuje v pořadu Rozstřel Železného profesní cestu jeho bývalý podřízený, šéf zpravodajství Jan Vávra.
Ten nyní chová na svém statku koně, zatímco Vladimír Železný se pokouší o další start s novou televizí Z24, která ale zatím existuje jen v podobě tištěného magazínu.
Fotogalerie |
