Možná neprozradíme nic nevhodného, když řekneme, že redakce se průběžně připravují na úmrtí význačných a slavných osobností, když dosáhnou určitého věku. Na Jiřího Bartošku jsme připraveni nebyli. Svědčí to o tom, že 78 let už bereme jako ještě pořád nízký věk a že nikdo si s blížícím filmovým festivalem neumí představit filmový festival bez něj.
Co teď? Říká se, že život jde dál, ale Bartoškova aura a autorita byla mocná. Zásadní. Až i trochu zastrašující, před Bartoškou sklapl podpatek nejeden odvážný novinář, fotograf či komentátor. Oslovit ho se rovnalo vykonat miniaturní zkoušku odvahy, přestože nikdy nikoho neodmítl a ke všem byl slušný, ale nechtěli jste mu položit nudnou otázku, hloupou otázku nebo opakující se otázku. Špatně ho vyfotit, omylem do něj vrazit s kamerou během pobíhání po koberci či mu nechtěně zastoupit cestu.
Vzpomínáme, jak Jiří Bartoška s manželkou Andreou poctivě dával během loňského festivalu na červeném koberci krátké rozhovory a když podruhé dostal otázku, jak se letos těší, rozhlédl se po nás, redaktorech s mikrofony seřazených vedle sebe jak hejno vran, a svým zvučným hlasem řekl: Děti moje, ale ptejte se mě už na něco nového.
Zahajoval a končil každý festival, deset dní hostil velké herce, malé herce, všemožné politiky, chodil na sponzorské akce připít si s hosty, chodil s kamarády-herci soukromě posedět, pronášel proslovy, přiťukával si s hosty, hrál golf, hrál tenis, uváděl zahajovací tiskové konference, rozdával, předával, uděloval, mával, objímal, pusinkoval, přestřihával, loučil se.
Minulý rok s hosty Varů naposledy, dnes se všemi navždy.
59. ročník filmového festivalu se právě zahajuje. Jaký bude si nikdo neumíme představit. Už se ukázal festivalový vizuál. Změní se po dnešní smutné zprávě? Nevíme. Ještě zbývá ohlásit zahraniční hosty a cenu prezidenta festivalu převezme střihač Jiří Brožek. Kdo mu ji letos předá? Nevíme. Již jsou určitě natočeny festivalové znělky. Přibude nová? Nevíme.
Nevíme nic. Festivalový svět bez Jiřího Bartošky totiž neznáme. Vary sice nejsou jen Jiří Bartoška, jsou to desítky lidí, co je uvádějí do chodu, a přesto jsou Vary jen Jiří Bartoška. Jeho náhrada není. Jistě má svoje zástupce, kteří to nyní převezmou, ale charismatem, šarmem, věhlasem a autoritou ho nahradit nemohou.
V jakém duchu se letošní Vary ponesou? Bývá to festival zábavy a filmů, teď bude taky, ale jistě i potemní. Bude se o tom mluvit. Hodně a všude. A bude se také bedlivým okem číhat, zda se festival začne proměňovat. Jiří Bartoška ho měl pevně v rukou podle svých představ, jeho nástupce jednou přijít musel, ale bude srovnáván. A to nebude příjemné, protože v souboji s Jiřím Bartoškou a jeho odkazem nemůže vyhrát nikdo. Jisté kritice se festival do budoucna nevyhne. Bartoška jako jméno je s festivalem spjat po desetiletí a pomáhá to i pozvánkám zahraničních hostů.
Organizátoři budou dále pilně pracovat a napnou všechny své síly, aby tak dlouholetý svátek filmů, večírků, zábav, hudby, konferencí a diskuzí jel samospádem dál bez překážek v cestě, ale jedna věc dělala vrásky všem už v momentě, kdy Jiří Bartoška oznámil, že prochází léčbou rakoviny. Došlo všem, kdo festival jako hosté milují a pro něj jako členové pracují, že jednou přijde den jako dnes a to nejhorší, co by se mohlo stát, je, že začnou hádky o jeho vedení. Nedůstojné, politické, jakkoliv vyhrocené.
To jediné festivalu a odkazu Jiřího Bartošky rozhodně nepřejeme. A snad se toho nedočkáme.
Fotogalerie |
