Býval hvězdou první velikosti, už v šestnácti letech nastoupil za Spartu a byla mu předpovídána veleúspěšná kariéra, jenže zranění mu překazilo plány a celý život obletovaného Václava Kadlece vzal rychlý spád.
Jak se vyrovnával s tím, že už nemůže hrát? Nepropadal depresím z toho, že se mu život obrátil naruby?
„Naštěstí jsem depresím nepropadal, ale bylo to dané také tím, že před ukončením kariéry se mi narodila dcera, takže můj život dostal jiný smysl. Ale je jasné, že jsem na to chvíli myslel a byl smutný, ale terapii jsem nepotřeboval,“ řekl Vašek Expresu na křtu knihy mentálního kouče Mariana Jelínka.
Nakonec si s ním osud zase pohrál, když se mu jeho fyzické zdraví zlepšilo natolik, že ukončenou kariéru mohl zase nastartovat. Těsně před třicítkou nastoupil do (po žebříčku stoupající) Mladé Boleslavi.
Co kdyby ale jeho srdeční tým Sparta zavolal a chtěl ho zpět?
„O tom ani nemusíme diskutovat, to je jasné, že bych šel, protože to je srdeční záležitost,“ smál se fotbalista.
Ten už o hvězdné, natož zahraniční kariéře nesní. Priorita je už pro něj rodina a rozhodně by nechtěl zůstat jen u jednoho dítěte.
Fotogalerie |