Točit štědrovečerní pohádku je vždy výzva. Diváci očekávají magický zážitek, ale letošní Tři princezny zůstaly daleko za očekáváním. Film se pokouší zavděčit tradičním pohádkovým fanouškům i modernímu publiku, avšak tato snaha se míjí účinkem.

Příběh o třech sestrách, které čelí zlým kouzlům i předsudkům, má na papíře všechny ingredience pohádky, lásku, dobrodružství, humor i poselství. Bohužel však výsledné dílo působí plytce a mechanicky. Divák se ocitá v povědomém prostředí českých zámků a skal, kde místo kouzel převládá předvídatelná rutina.

Dorota Šlajerová, Josefína Marková a Sára Černochová jako Tři princezny

Jedním z kontroverzních bodů filmu je jeho zjevná snaha vkládat do děje aktuální společenská témata. Ekologie, emancipace žen a boj proti stereotypům jsou sice důležitá poselství, ale v podání Tří princezen působí uměle a násilně.

Hlavní antagonista, zlá královna Mortana, těží magický nerost „zářivec“, což má zničující dopad na její zemi. Ekologický podtext je zřejmý, avšak namísto promyšleného poselství se divák setkává s černobílou moralitou bez hloubky. Podobně i ženské hrdinky, tři princezny, mají symbolizovat sílu a soudržnost žen.

Dorota Šlajerová, Josefína Marková a Sára Černochová jako Tři princezny

Jejich boj proti předsudkům však působí spíše jako školní cvičení než přirozená součást příběhu. Kritici na ČSFD k tomu poznamenávají: „Scénárista evidentně nevěděl, co píše, a nebo věděl, což je možná ještě horší. Neschopnost už jen dokreslují repliky z jiných filmů.“

Archetypální příběh o záchraně království je plný klišé a předvídatelných momentů. Jednotlivé překážky, které princezny na své cestě překonávají, jsou repetitivní a nezajímavé, bez pocitu skutečného ohrožení. Divák tak sleduje spíše seznam úkolů než poutavé dobrodružství.

Tohle jsou letošní princezny: Nepotřebují ochraňovat, jde o sebevědomé ženy, hlásá ČT

pohádka

Postavy, ať už jde o kurážnou Leonu, krásnou Flóru, nebo chytrou Sofii, zůstávají jednorozměrné a postrádají jakýkoli vývoj. Ačkoliv jejich představitelky odvádějí solidní výkon, scénář jim nedává prostor zazářit.

Režisér Tomáš Pavlíček, známý spíše svými komediemi, se pokusil o výpravnou pohádku, avšak jeho snaha zůstala napůl cesty. Výpravné scény působí levně, kamera se snaží zamaskovat omezený rozpočet a hudební doprovod se místy zdá být dramatičtější než samotné dění na obrazovce.

Dorota Šlajerová, Josefína Marková a Sára Černochová jako Tři princezny

Na serveru ČSFD má pohádka nelichotivé hodnocení 26 %. Jeden z komentářů shrnuje vše: „Tato pohádka se opravdu nehodí pro vánoční atmosféru. Možná tak na nedělní dopoledne, kdy to nikdo neuvidí. A všechny za jednoho? Sorry, za jednu? Totální sračka.“

Tři princezny chtěly být pohádkou, která osloví všechny, ale nakonec nezaujaly nikoho. Snaha spojit tradici s moderním poselstvím se proměnila v nudnou a těžkopádnou podívanou. Je na čase, aby Česká televize zvážila, zda se nezaměřit na kvalitu namísto kvantity a znovu nepřivést zpět kouzlo, které vánoční pohádky kdysi měly.

Fotogalerie 12 fotografií