Frýdecko-místecká kapela Prouza poprvé veřejně vystoupila 17. listopadu 1989, během sametové revoluce, a jejich hvězda stoupala ukázkově. Kromě toho, že kapela vydala dvě velmi úspěšná alba, dokonce reprezentovala českou kulturu v Paříži. Jejich videoklipy natáčel i uznávaný režisér David Ondříček.
Tomáš Hampel měl naléhavý hlas a osobité texty. Na svou dobu byl krok před ostatními. Autorsky a pěvecky se podílel na prvních a zároveň nejúspěšnějších deskách Prouzy (1990, 1992). Byl považován za duchovního otce undergroundu devadesátých let. Z kapely odešel v roce 1994, a to za velmi nepříjemných okolností. Posléze se po něm slehla zem.
Po jeho „zmizení“ kolem Hampela vznikl krásný mýtus.
Na netu se dočtete, jak jeden z fanoušků říká, že „Hampel je někde v Praze“, druhý „Hampel je v léčebně“ a třetí „ten už bude na jiné polokouli“. Pro mnohé z nich ale zůstane Tomáš Hampel v textech, ve kterých podle mnohých řekl méně, než po něm chtěli, ale sám za sebe přesně tolik, kolik asi potřeboval.
Smutné je, že informace o jeho smrti je po několika letech jedinou zmínkou o Tomáši Hampelovi, dlouhé roky totiž nikdo nevěděl, kde je a zda vůbec žije.
Nyní to vypadá, že zemřel v pátek 22. června. Co bylo příčinou smrti, je zatím tajemstvím, stejně jako jeho život punkera.
