Tereza Kostková letos vstoupila do nové životní dekády, žádnou velkou revoluci ale po padesátých narozeninách nezažila. „Ne, vůbec ne,“ odpověděla herečka na otázku, zda s kulatým jubileem přišla nějaká zásadní životní změna.
Podle ní je totiž stárnutí natolik pozvolný proces, že člověk žádný výrazný předěl ani nevnímá. „Myslím, že jsme pomalu pečené žáby. Všichni. Tak pomaličku, s každým rokem se to děje, až se to uděje,“ popsala s nadhledem.
Kostková se ostatně netají tím, že nemá potřebu věk zastavovat. Naopak je podle ní přirozené, že se člověk postupně mění. „Nemám strach. Je to normální proces, že se proměňujeme,“ říká. A právě jako herečka v tom vidí dokonce určitou výhodu. V novém filmu Dokonalý den totiž hraje maminku hlavní představitelky Anny, kterou ztvárnila Kateřina Marie Fialová.
„Jsem vlastně ráda, že vypadám, jak vypadám. A můžu hrát maminku v hezkém filmu,“ vysvětluje Kostková. Kdyby se totiž za každou cenu snažila působit výrazně mladší, mohlo by to být pro její hereckou práci paradoxně komplikací. „Však uvidíte na plátně, že jsem evidentně starší než Kačenka Marie. A je to dobře,“ dodává.
Téma vzhledu je pro herečky často velmi citlivé a Kostková přiznává, že se péči o sebe samozřejmě věnuje. Zároveň ale nechce, aby se z ní stala hlavní náplň života. „Snažím se celý život stále totéž. Odličovat, já nevím, dobrou kosmetiku. Snažím se spát. Někdy to jde, někdy to nejde vůbec. Snažím se sportovat,“ popisuje s tím, že při pracovním vytížení není vždy možné všechno dodržovat tak, jak by si člověk představoval.
S věkem si ale podle svých slov stále více uvědomuje, jak důležité je čas na sebe vůbec najít. „Pociťuju na těle, že je důležité si ten čas dopřávat. Takže to dělám,“ říká. Současně ale upozorňuje, že člověk by se podle ní neměl soustředit pouze sám na sebe. „Někdy je dobré být zainteresovaný na něco jiného. To je taky dobré. To taky dělá dobře tělu i duši,“ dodává.
Kostková otevřeně mluví také o tom, že sama v minulosti podstoupila zákrok v oblasti očí. Nešlo ale o snahu zastavit stárnutí. Po třicítce řešila vrozený problém se spodními víčky, který jí komplikoval vzhled i mimiku. Pomohla jí tehdy laserová operace, díky níž podle svých slov přestala působit, jako by byla neustále smutná. Dnes se na podobné technologie dívá spíše pozitivně, pokud člověku pomohou cítit se dobře a zároveň zachovají přirozený vzhled.
Právě k přirozenosti se podle ní estetická péče postupně posouvá. „Mám teď pocit, že spíš přichází ten trend právě určité přirozenosti,“ říká Kostková. Neznamená to podle ní rezignaci na péči o sebe, ale spíše hledání metod, které člověka výrazně nezmění. „Mám pocit, že se nemusí tolik řezat a vyplňovat. Že už se od toho malinko ustupuje,“ dodává.
A přestože letos oslavila padesátku, sama nemá potřebu svůj věk nějak maskovat. „Člověk obecně by chtěl trošku občůrat nesmrtelnost,“ glosuje s humorem. Touha dobře vypadat a hlavně se dobře cítit je podle ní naprosto pochopitelná. Zároveň ale odmítá představu, že by člověk měl za každou cenu vypadat stejně jako před dvaceti lety.
Vedle filmu letos Kostková představila také knihu Řekla bych, která vznikla ve spolupráci s Václavem Žmolíkem. Rozhovor mapuje její dětství, divadelní prostředí, hereckou kariéru, moderování i další části jejího života. Sama přitom upozorňuje, že výsledná podoba knihy je do značné míry ovlivněná právě tím, kdo se ptá. „Kdyby se mnou vedl rozhovor někdo jiný, vypadala bych jinak. Záleží, jak se vás ten dotyčný ptá. Tak vy odpovídáte,“ vysvětluje.
Velkou radost jí udělaly také reakce lidí, kteří knihu četli. Někteří jí říkají, že při čtení mají pocit, jako by ji skutečně slyšeli mluvit. A právě to je pro ni důležité, protože sama je zvyklá být spíše tou, která se ptá, než tou, která odpovídá.
V Dokonalém dni se přitom vrací také k tématu, které je jí vlastní – k otázce, jak moc máme svůj život pod kontrolou. Zatímco její filmová dcera Anna má všechno pečlivě naplánované, Kostková přiznává, že sama potřebuje obojí. „Samozřejmě mám diář plný představení až do příštího roku. Takže musím plánovat,“ říká. Zároveň ji ale spontánnost stále láká. „O to víc mě improvizace těší, o to víc člověka láká. A o to víc v ní hledám prostor,“ dodává.
A co je tedy po padesátce pro Terezu Kostkovou skutečně dokonalý den? Ani na to už nemá jedinou odpověď. Jednou to může být den u moře, jindy několik hodin v rozhlase nebo večer spojený s premiérou. „Každý den může být jinak dokonalý,“ říká herečka. A právě tahle jednoduchá věta možná vystihuje její současný přístup k životu nejlépe. Není potřeba mít všechno dokonale pod kontrolou ani se snažit zastavit čas. Stačí si všimnout, co je hezké právě dnes.
Fotogalerie |
14
14
18
15
10
7
