Kerndlová neunesla kritiku Musicserveru. Schytala to od fanoušků

Koncem července se na internetu objevila nová nahrávka ne příliš úspěšného rappera El Nina ve spolupráci právě s Terezou Kerndlovou a s názvem Nejsme to my.

A právě tento song namísto úspěchu sklidil velkou kritiku.

O tu se postaral jeden z nejváženějších hudebních serverů v České republice, musicserver.cz.

„Tereza Kerndlová určitě nemůže poslední léta považovat za komerčně úspěšná. Poté, co jí skončila smlouva s velkým labelem, se pohybuje tak trochu na volné noze a občas někomu nazpívá vokály. Sice koncertuje, ale nového materiálu prozatím moc nemá,“ zní hned na samém začátku článku.

V pokračování se musicserver opírá do děje videoklipu, jenž omílá tolikrát natočené klišé - rozchod, a také do hlasové polohy zpěvačky, která je ukňučenější než obvykle.

Jenže to se Kerndlové nelíbí! Web, na němž chce své jméno vidět snad každá hvězda hudebního průmyslu, označila jako server, o který nikdo nejeví zájem a pracuje v něm banda lidí, co s hudbou nemá nic společného a přivydělává si v bageteriích.

„Zdravím a sdílím „recenzi“ a ne proto, že bych chtěla dělat reklamu nějakému serveru, o který nikdo nejeví zájem, ale proto, abyste všichni věděli, včetně mě, jak jsme blbý. Tito alá kritici, kteří pracujou mimochodem v bageterii a bůhví kde všude a s muzikou nemají nic společného, se snaží posílat své rozumy. Pokud se vám skladba nelíbí, pošlete mě do prdele, pokud líbí, pošlete do prdele musicserver. Mimochodem, jiné skladby ode mě se jim taky nelíbily. Jo a vokály nikomu nenazpívávám, kromě mýho táty! A k této jeho poslední desce YOU se musicserver dodneška bojí vyjádřit,“ napsala rozzuřeně ke svému selfíčku.

A to neměla dělat! Během chvíle se pod jejím příspěvkem rozjela diskuze o tom, zda to má drobná brunetka vůbec zapotřebí a proč se vzteká, když je to pravda.

Téměř na všechny komentáře Kerndlová odpovídala útočně a snažila se dokázat, že na musicserveru nemají pravdu.

Jenže Tereza by si měla uvědomit, že je osoba veřejného zájmu a živí se uměním, které nehodnotí ona, ale zase jen a opět veřejnost. Čili když ji někdo z kritiků „natře“, musí se k tomu postavit čelem.

A postavit se čelem ke kritice neznamená psát o zkušených novinářích jednoho z nejrespekovanějších webů české žurnalistiky, kteří se v hudbě opravdu vyznají, že jsou to prodavači baget.

Poučit se z chyb, na které s jasně předloženými argumenty někdo poukazuje, je totiž známka dospělosti. Nikoliv kolem sebe vzteky kopat.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii