Na první pohled byste krásnou brunetu nepoznali, změnila se k nepoznání.
Fanouškům Robinsonova ostrova ale při pohledu na fotografie z roku 2017, kdy se vysílala první řada, rychle sepne. Nika tehdy byla ostříhaná na ježka a mezi ostatními soutěžícími i diváky budila emoce.
Soutěž jí přirostla k srdci, takže si nenechala ujít ani prozatím první dva díly Survivoru, který na Robinsonův ostrov navázal. Podobně jako ostatní i Nika neskrývá zklamání.
Robinsonka Nika byla ostříhaná na ježka, teď je z ní krásná bruneta.
Ozvala se dokonce na fanouškovském instagramovém účtu soutěže. Předně jí vadila novinka, že hráč, který dostane nejvíce hlasů na kmenové radě, není vyřazen, ale dostane k sobě ještě jednoho kolegu z týmu, aby se s ním utkal v duelu o setrvání na ostrově.
„Možná jsem zaujatá vzhledem k osobnímu vztahu ke kmenové radě, přesto se tady odvážím vznést námitku či kritiku. Může mi, prosím, někdo vysvětlit, k čemu je duel? Má snad nějaké vyšší poselství než kmenová rada? Kmenová rada je obřad, má ve hře tu nejvyšší vypovídající hodnotu celé hry, jejíž vlastnosti a vývoj mezi sebou nejlépe vědí hráči. Duel sráží hodnotu kmenové rady a rozhodnutí hráčů na nižší úroveň. Když potom hráč vypadne v duelu, a ne na základě rozhodnutí celého kmene, pak všechna jeho taktika do té doby byla k ničemu, celé to postrádá smysl v tom, o čem ta filozofie celé hry je,“ nechápe Nika.
Shopaholic Nicol dostala do nosu.
Nelíbí se jí ani to, že jeden z týmů hned na začátku vyfasoval pomůcky, jako je podesta a lžíce.
„Paradoxně nejvíce mě irituje ta lžíce. Jako by tam nebyly mušle nebo dřevo, ze kterého si mohou vyrobit vlastní. Je to takový smutný pohled. Celý smysl Survivoru je, že ti jedinci se buď dokážou, nebo nedokážou přizpůsobit extrémním podmínkám, ne že se to bude přizpůsobovat jim. Tím nechci dehonestovat hráče, ti si podmínky neurčili. A dívat se na to budu, protože slyšet Ondru je pro mě něco jako vracet se v čase, ale prozatím jsem mírně skeptická,“ krčí rameny.
Sama by prý lžíci nechala ležet, protože by jí bylo stydno s ní jíst v soutěži, která má být o přežití v extrémních podmínkách. Stejně tak Nika nechápe výbavu kmenového zázemí.
„Nerozumím podestě, která vytváří obrovskou psychickou vzpruhu, i kdyby na ní nespali. Protože já měla proleženiny ještě asi dva měsíce po návratu, a to jsem nespala na dřevěných prknech. Je prostě rozdíl přijít do ničeho a mít tam holou prdel, a přijít do tábora s podestou. Pocit zázemí je silná věc. Bezdomovec také spí raději na lavičce než v parku na zemi. Líp se vám ve slejváku bude sedět na něčem takovém než v mokrém písku,“ popisuje Nika.
Takhle si Niku pamatují diváci.
A nepřipadá jí normální ani to, že soutěžící mají ve hře o přežití energii se donekonečna bavit o nesmyslech místo toho, aby řešili, jak postupovat ve hře.
„Co mě mrzelo v druhém díle, je, že hráči mají dost energie na to, aby se donekonečna bavili o tom, jak mají nebo nemají trému ze soubojů, místo toho, aby se řešila strategie a jak v táboře fungovat. Tohle je pro mě důkaz toho, že zatím netrpí nedostatkem. Jinak by vůbec neměli sílu tam hodinu řešit, že musí zahodit trému a podobné nesmysly. Zatím se mají fajn a podle toho to i vypadá,“ zakončila Nika.
Fotogalerie |
