Získal prestižní Cenu Františka Filipovského za dabing k filmu Tápající, má stálé angažmá v Národním divadle a známe ho z kina i televizních obrazovek. Cesta multifunkčního herce mu ale dává zabrat a na osobní život mu příliš času nezbývá. Proč musel Saša Rašilov dabing omezit a proč jsou dabéři vyhořelí?
„Ale vzhledem k tomu, v jakém stavu dabing je, za jakých okolností se musí udělat kvantita práce a za jakých finančních i časových podmínek to vzniká, si myslím, že je vyhořelá polovina dabingových herců. Všechno se dělá za kratší dobu, než by ta práce potřebovala, tedy i za méně peněz. A aby se z toho dabér nějak uživil, musí toho dělat čím dál tím víc. Přitom se nejedná o strojovou výrobu, ale o tvůrčí práci, takže v tomhle je syndrom vyhoření jednoznačný. Tím, že práci mám, mohl jsem se dabingu z existenčních důvodů vzdát. Navíc jsem ani nebyl schopný některým podmínkám dostát, aby se mi to vůbec vyplatilo,“ vyjádřil se Rašilov pro magazín Téma.
Přestože si dal pauzu a sám se kvůli profesní deformaci na dabované filmy nemůže dívat, hodnotí náš dabing pořád dobře.
„Myslím, že je to pořád hodně dobré. Díky těm nepřirozeným podmínkám za komunistů u nás získala tahle disciplína důležitost a vážnost. Tím, že jsme byli od zahraničí odstřihnutí, byl dabing amerického nebo anglického filmu obrovským zážitkem,“ uvedl pro Téma herec.
Saša Rašilov ml. patří k nejvytíženějším hercům u nás, a to jak na divadelních prknech, tak před kamerou. To ale nic nemění na tom, že si ani tak nemůže dovolit role odmítat.
„... prostě trvá, než si herec vybuduje takovou pozici, kdy může vypnout a užívat si volný čas. Já si to ještě dovolit nemohu, pořád musím chodit na castingy. I herec se totiž časem proměňuje a musí počítat i s tím, že už role dostávat nebude. Nikdo vám na začátku kariéry nedá smlouvu, která vám zaručí role do konce života. Hraní není jisté nikdy. Záleží také na štěstí a na tom, jaký je zrovna trend. A ty se mění,“ uvedl Saša Rašilov pro Téma.
Fotogalerie |
