Josef Klíma
Josef Klíma byl 17. listopadu přímo na podestě Národního divadla. V ruce třímal transparent, byla mu zima a v knížce 1989 očima 30 slavných osobností přiznává, že měl strach.
„Sedli jsme si na zem, a když se průvod hnul a vpředu se to začalo mlít, postřehl jsem, že v ulici Karoliny Světlé je volno. Protáhl jsem se davem těsně předtím, než ten východ nějaký chlap nebo milicionář se psem uzavřel. Obešel jsem to okolo bloku a dostal se zasahujícím policistům za záda. Celé jsem to sledoval odtamtud. Bylo to groteskní oproti tomu, co se dělo uvnitř kordonu. O deset metrů za ním už byl klid. Nepřátelé pro ně byli tam uvnitř, kde jsem jen o pár okamžiků předtím byl taky. Ale tady venku jsem pro ně nic neznamenal,“ líčí Klíma.