Ředitelka Divadla Radka Brzobohatého Romana Goščíková ví, že pracovat s lidmi není žádný med. Na starosti má herce celého divadla, největší stresy pak zažívá, když jí jeden z nich vypadne třeba kvůli nemoci, to je pak totiž v ohrožení celé představení.
„To je blbý pro kolegy herce, protože najednou přijdou o práci, když se dozví, že se nehraje, protože kolega onemocněl. Je to blbý i pro diváky, ale také personálně pro nás, kdy musíme vymýšlet náhradní program, se kterým zase nejsou všichni spokojení,“ řekla nám během rozhovoru v našem studiu Romana s tím, že jako ředitelka pracuje opravdu „od nevidím do nevidím.“
„Někdy mi přijde, že bojuji s větrnými mlýny neustále, práce s lidmi už taková je. Bojuji s nimi dnes a denně, ale řekla bych, že vyhrávám a nemusím k tomu používat ani dřevěný meč,“ dodala na premiéře své nové hry.
Premiéra hry Don Quijote
Tou je moderní verze románu Don Quijote, který se odehrává v psychiatrické léčebně. V představení není nouze o úsměvné momenty, divák si ovšem možná chvílemi i pobrečí dojetím. Dojde však i na drama.
„Někdo je obecně takový záporák a hraje se mu to dobře, jako třeba Milan Enčev, který hraje primáře Péreze a je to velká svině. Ne tedy, že by takový Milan byl, ale vyžívá se v tom a sedí mu to,“ směje se Romana Goščíková.
Fotogalerie |
