Rohlík ve Varech praskal ve švech. Vejce Benedikt za 185 korun, obědy pod tři stovky a Berky u plotny

Autor:
  11:11
Karlovarský festival má každý rok několik jistot. Fronty, večírky, drahé prosecco, ještě dražší kafe a jídlo, u kterého si člověk občas říká, jestli k němu v ceně není i kousek kolonády. A pak je tu Rohlík. Místo na kraji KVIFF parku u Lázní V, přesně tam, kde končí to krásné festivalové Karlovy Vary a začíná trochu divočejší staré město.

Letos to Rohlík vzal ještě víc od podlahy. Rozšířil střední část, přidal víc prostoru na sezení a udělal z toho plnohodnotnou chill zónu. Místo, kam si člověk může sednout na snídani, kafe, limonádu, prosecco, oběd nebo jen chvíli zmizet z festivalového provozu.

A hlavně: dá se tu dobře najíst, aniž by měl člověk pocit, že ho někdo právě okradl s úsměvem.

Od začátku, co je Rohlík ve Varech, vsadil na snídaně. A dělá dobře. Vejce Benedikt za 185 korun? To si v Praze často nedáte. Ve Varech je navíc leckde ani pořádně neumějí. Tady k tomu přidali křupavé párečky, míchaná vajíčka, avokádové chleby, dobré kafe, limonády a všechno, co člověk ráno po festivalové noci potřebuje, aby začal znovu fungovat jako člověk.

Festivalové jídlo bez fritézy a smutku

Silná byla i obědová část. Žádná přehlídka smažených zoufalství, po kterých člověk potřebuje dvě hodiny ležet na lavičce. Rohlík postavil menu na zdravějších jídlech, nápaditých kombinacích, těstovinách, burgerech, rybách i salátech. Většina jídel se držela pod třemi stovkami, což je ve Varech skoro malý zázrak.

Není divu, že zóna letos praskala ve švech. V době oběda se tvořily zácpy u objednávek i výdeje a bylo jasné, že Rohlík trochu narazil na vlastní úspěch. Jenže místní provoz to řešil sympaticky. Když se čekalo déle, obsluha mezi lidi nosila něco na zub, třeba salám, tlačenku nebo mimosu. Prostě aby člověk neměl pocit, že stojí ve frontě na trest, ale že se o něj někdo snaží postarat.

A to se ve festivalových Varech počítá dvojnásob.

Pavel Berky vozí v Rohlíku chutě kolem světa

Součástí programu byla i kulinářská show Pavla Berkyho. Ten si celý Rohlík koncept pojal jako cestu kolem světa a každý den připravoval jinou kuchyni. Když jsme ho zastihli, byl zrovna na řadě Vietnam.

„Dneska máme Vietnam, takže budu připravovat moderní verzi bun cha. Bude to vepřový bůček marinovaný s nudlemi a hodně bylinek,“ popsal Berky.

Do jídla zapojil i lokální dodavatele. Maso bral od značky Kvalivo a k tomu použil kombuchu JZT. Ne ale jen tak ledabyle.

„Vzal jsem kombuchu a zredukoval jsem ji do glaze. Nechtěl jsem ji použít jen do marinády, ale trochu si s tím pohrát a dát tomu jiný smysl,“ vysvětlil.

Berky se netají tím, že ho reakce lidí těší. A možná i trochu dojímají.

„Jsou úplně boží. My máme vždycky plno a mrzí mě jen, že nemůžeme nakrmit všechny. Ale i kluci v kuchyni v Rohlík restauraci jedou úplně naplno,“ řekl.

Podle něj lidé nejvíc oceňují, že tady dostanou jídlo z dobrých surovin a za rozumnou cenu. „Říkají, že tady člověka neoklamou, že dostane kvalitní a skvělé jídlo. Mám z toho úplně husí kůži. Je to jedno z míst, kde se na festivalu dobře najíte za rozumnou cenu,“ dodal Berky.

Děti, DJ, kapely a večerní provoz

Rohlík ale nebyl jen výdej jídla. Byl to plnohodnotný festivalový prostor. Přes den dětský koutek, DJ produkce, kafe, jídlo, pracovní schůzky i klasické „potřebuju si na chvíli sednout a nevypadat jako člověk po třech večírcích“.

Večer se prostor přepnul do hudebního režimu. Hrály tu kapely a vystoupili například Emma Smetana a Jordan Haj. Přes den pohodová jídelna, večer živější místo, kde se dalo zůstat ještě na další drink.

A přesně v tom je síla Rohlíku. Není to jen stánek s jídlem. Je to zóna, kam člověk na festivalu reálně plánuje zajít. Ne proto, že musí něco rychle sníst, ale protože tam chce být.

Rohlík Čupra prostě trefil díru ve festivalu

Rohlík Tomáše Čupra letos ve Varech trefil přesně to, co festival potřebuje. Dobré jídlo, normální ceny, dost místa, program, děti vítány, kafe slušné a oběd bez pocitu, že jste naletěli turistické pasti.

Samozřejmě, když je plno, čeká se. Ale jestli má někde vzniknout fronta, tak radši tam, kde na jejím konci nejsou smutné hranolky za cenu večeře, ale vejce Benedikt, pořádný oběd nebo něco od Berkyho.

Doporučení? Vyrazit hned ráno. Ideálně kolem deváté, dát si křupavé párečky, už zmíněná vejce Benedikt, kafe a chvíli se tvářit, že festivalová únava neexistuje.

A pokud se zdržíte do oběda, tím líp. Rohlík letos patří k tomu nejlepšímu, co se dá ve Varech mezi filmy, večírky a kolonádou najít. Minimálně pokud nechcete jíst blbě a draze.

Fotogalerie

Ohodnoťte článek
Vstoupit do diskuse
Vezmeme vás na titulní stranu

Emma Smetana ve Varech: Jsme filmoví burani, ale Rohlík Park bereme jako letní brigádu