Nový pořad Soudy Kláry Slámové, který navázal na barrandovskou Soudkyni Barbaru a jí podobné, má na rozdíl od ostatních jednu zvláštnost. V roli soudce tam totiž vystupuje skutečná právnička Klára Long Slámová.
Ta sice díky účasti v pořadu získává na popularitě u nenáročného publika, právní obec však s jejím počínáním z valné části nesouhlasí. Pro vyjádření jsme šli proto do těch nejvyšších právních kruhů, a to k bývalému soudci Ústavního soudu, doktorovi Stanislavu Balíkovi (60), který pochází z významné právnické rodiny.
JUDr. et PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. v roce 2004, kdy nastupoval na post ústavního soudce.
„Já se přiznám, že jsem to jednou zapnul na pět minut a pak jsem si raději řekl, že to vypnu, než popadnu hrneček a bude po televizi,“ sdělil nám zpočátku rozhovoru s humorem jemu vlastním své dojmy doktor Balík.
Soudy Kláry Slámové mohou lidi zpitomět
Ten se ztotožnil s názorem, že pořad českou veřejnost skutečně negativně ovlivňuje: „Byl jsem nedávno jako advokát u soudu a paní protistrana se chovala asi tak, jak to viděla v televizi. Ona si totiž myslela, že to takto skutečně chodí. Vykřikovala, byla hrubá a nakonec tu pořádkovou pokutu doopravdy dostala. Tím chci jen říci, že ten pořad může lidi skutečně „zpitomět“. Rozhodně to není žádná osvěta.“
Pořad Soudy Kláry Slámové je z právního hlediska plný chyb a nesrovnalostí.
Účast advokátky Kláry Slámové na projektu přitom vnímá podobně, jako valná část právníků: „Musím přiznat, že mě to také pohoršuje, také mě to rozčiluje a o Kláře Slámové si myslím, že to přehání. Je to vrchol nevkusu a zjednávat si tímto způsobem reklamu je zbytečné. Advokát by si měl reklamu zjednávat především tím, jak se věnuje svým klientům a ne tím, že se bude někde producírovat.“
Ač to tak na některé nemusí působit, je výkon advokacie úzce spojen s termíny jako serióznost, vážnost a důstojnost. Advokát i soudce jsou oba povinni chovat se tak, aby právní obec neznevažovali a nevrhali na ni světlo lacinosti.
S tím je však Klára Slámová dle mnohých v rozporu.
„Osobně bych se nikdy ničemu takovému nepropůjčil a považuji to za velmi nevkusné a škodlivé. Ale bohužel to není věc, která by byla právně postižitelná,“ tvrdí bývalý předseda České advokátní komory, soudce a pedagog Stanislav Balík.
„Já bych řekl, že každý advokát má nějakou pověst a pak se může také stát, že když přijde po boku klienta, tak si ti soudci řeknou: Aha, on má tuhle advokátku, tak to o něčem vypovídá. Ona svým počínáním prostě vypovídá sama o sobě,“ uvedl.
Klára Slámové je proslulá tím, že se věnuje mediálně známým kauzám. Dělala obhájce Jiřímu Kajínkovi, angažovala se v případu Kramný a jako právní zástupkyně se věnovala také Dělnické straně.
Pozornost veřejnosti a médií jí tedy dělá očividně dobře.
Řekl bych, že to bude slavomanka
„Kdybych to bral skutečně racionálně, tak si myslím, že ona nebude advokátka, která by měla nedostatek klientů - po tomto pořadu samozřejmě budou nešťastníci ti, kteří za ní přijdou - nicméně řekl bych, že to bude slavomanka,“ říká významný právník.
Stanislav Balík se po skončení svého funkčního období na Ústavním soudu navrátil k advokacii.
Žádný kárný postih Kláře Slámové sice nehrozí, může se však dočkat despektu ze strany ostatních právníků.
„Právní cestou se s tím nedá nic dělat, je tu ale ještě druhá věc, a to, že v advokacii je jistá ideová a duchovní elita, což jsou slušní a uměření lidé, kteří mají rádi spravedlnost a takového člověka jako je Klára mohou ze svých řad exkomunikovat a přistupovat k němu s despektem.“
Klára Long Slámová se stala kvůli pořadu Soudy Kláry Slámové terčem kritiky.
V čem tedy tkví ta nutnost účastnit něčeho, co může člověka reálně zdiskreditovat?
„Je to o povahových rysech jedince. Já si myslím, že člověk, který má tu advokacii rád, má rád spravedlnost a jde mu o právo, o demokracii a o právní stát, do něčeho takového nepůjde, protože mu to nezapadá do toho srdcařského modelu,“ uzavřel Stanislav Balík.
JUDr. et PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.Jeden z nejuznávanějších právníků u nás JUDr. et Ph.Dr. Stanislav Balík, Ph.D. pochází z významné právnické rodiny. Vystudoval právnickou a filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, od 90. let se živil jako advokát a v roce 2004 byl Václavem Klausem jmenován do úřadu ústavního soudce. Za své desetileté funkční období se zapsal do dějin jako ten, který se nebojí vystoupit z řady a zaujmout odlišné, třeba i ne příliš populistické stanovisko. Svého času seděl také v předsednictvu České advokátní komory, hojně publikuje a přednáší na právnických fakultách v Brně, Plzni a Olomouci. V právních kruzích požívá toho nejvyššího respektu. |
Fotogalerie |
