Chybuje kdekdo. A každý šlápl vedle. Život v iluzích o vlastní neomylnosti je zkrátka slepou uličkou. Přesto jsou čeští soudruzi zatím pevní v kramflecích. Všechno prý dělali vždycky dobře, všemu nejlépe rozuměli, vše bylo a je zalito sluncem jimi opěvovaného Východu. Rétoriku ze zásady nemění. Při jejich řeči v parlamentu nebo na radnicích zažíváme dokonalé retro.
Fotogalerie |
Respekt k pravdě předpokládá presumci neviny. I u provařeného Ransdorfa. Jakkoliv je neuvěřitelná ve světle jeho slovenských kumpánů ve švýcarské bance, v minulosti trestaných právě za daňové úniky a podvody. Ke skepsi vedou i další Ransdorfovy „trofeje“. Milionové dluhy, exekuce za stavbu vily, incident s nizozemským reportérem pro obvinění z podvodů ve vykazování absence v Evropském parlamentu a žena, kterou europoslanec srazil přímo na přechodu pro chodce stejně, jako o rok později další dívku. Vysvětlení Ransdorfova zálusku na devět miliard bude nejspíš zase ryze leninské: úskok imperialistů proti poctivci proletariátu!
Nejen Bible chválí člověka, který umí uznat chybu a projevit lítost. Poučit se. Ransdorf a jeho soudruzi mají Bibli zakázanou. Dodnes se neomluvili svému národu za křivdy a násilí, kterých se na něm po celé generace dopouštěli. Zda bude kauza Ransdorf pro jejich budoucnost v politice také ranou do vazu teprve uvidíme. Už teď o tom lze ale pochybovat. S pamětí to u nás míváme na štýru...