Po zveřejnění nominovaných na ceny Americké filmové akademie za rok 2015 se herečka Jada Pinkett Smith (manželka Willa Smithe) a režisér Spike Lee, který letos získal cenu za celoživotní přínos filmu, se rozhodli bojkotovat letošní oscarový ceremoniál.

Proč? Vadí jim, že druhý rok po sobě nejsou ve výběru v žádné kategorii afroameričané. Postupně se k nim přidávají další celebrity - například herečka Lupita Nyong’o, která Oscara získala v roce 2014.

Na jejich straně je do jisté míry i současná prezidentka Akademie Cheryl Boone Isaac, která se dlouhodobě prosazuje především o to, aby samotná Akademie byla barevnější. V roce 2012 průzkum Los Angeles Times totiž odhalil, že 94% Akademie jsou běloši.

Ve skoro stoleté historii Oscarů bylo oceněno pouze 6 černošských hereček, z toho jen jedna - Halle Berry za Ples příšer - soškou za Nejlepší výkon v hlavní ženské roli. Černí herci na tom nejsou o moc lépe - za 87 let jich bylo oceněno celkem 9.

Halle Berry má Oscara za výkon v hlavní roli - díky filmu Ples příšer.

To je na pováženou a samozřejmě je potřeba na to upozorňovat. Otázkou ale je, co má být výsledkem aktuálního bojkotu? Aby si Akademie více všímala filmů od a s Afroameričany? Určitě.

Ale jak to bude vypadat v praxi? Nemůže tohle náhodou vést k povinné kvótě černochů a černošských filmů v každé kategorii, a to i za cenu vyřazení profesně lepších, nicméně bílých tvůrců? Na ty zkrátka nezbude místo, aby se „někdo neurazil“. Tím se naruší soutěž a celá Akademie rázem ztrácí smysl. Oscaři se přece mají rozdávat za výkon, ne za barvu pleti.

Akademie není mafie

Výběr nominovaných je složitý a zdlouhavý proces. Akademie má přes 6000 tisíc členů, každý vybírá 5 jmen. Jsou to lidé z branže, z různých odvětví, různého věku i názorů.

Fotogalerie 9 fotografií

Nevidíme do širokého výběru, který společnost PricewaterhouseCoopers, jež má celé Oscary pod palcem, rozesílá členům Akademie, aby z něj vybrali nominované. Ale upřímně to podle nás nevidí ani Jada Smith nebo Spike Lee.

Stejně tak si neděláme iluze. Postavení černochů ve Spojených státech ani v roce 2015 není ideální, tím spíš ne v Hollywoodu, který zčásti řídí běžným smrtelníkům skryté mechanismy.

Nějak se nám ale nezdá, že za malým počtem nominovaných afroameričanů je velké řízené spiknutí a záměrná ignorace. Jenže dělením filmových tvůrců na černé a bílé sami protestující segregaci jen podporují a prohlubují.

V současnosti se každý druhý neustále vymezuje vůči sebemenší hovadině. Rovnoprávnost ras určitě není hloupost, ale v tomhle kontextu krčíme rameny a říkáme si; proboha, na druhé straně světa hladoví lidé k smrti a vás trápí, kdo ze zazobaných hollywoodských stars si domů odnese víc pozlacených sošek?

Ale no tak!